Úvodní strana |
| Burke [bérk] Edmund, * 12. 1. 1729, + 9. 7. 1797, britský státník, politický filozof a estetik irského původu. V teorii a praxi zastával politiku organického vývoje mírných reforem; považován za mluvčího konzervativismu. Civilizace je podle něho plodem mnoha staletí, jenž musí být zachován a chráněn před libovolnými pokusy měnit zákony, zvyklosti a způsob života. Jako ideolog whigů obhajoval práva amerických kolonistů vůči Velké Británii a kritizoval absolutistické tendence krále Jiřího III. i útlak v Irsku. Ve vrcholném díle Úvahy o revoluci ve Francii odsuzoval abstraktní principy francouzských revolucionářů, které vedly k porušování tradice a legitimity. V estetice zdůrazňoval psychologický prožitek a cit proti rozumu; dílo Philosophical Inquiry into the Sublime and Beautiful (Filozofické zkoumání vznešena a krásna) ovlivnilo I. Kanta, G. E. Lessinga aj. a zapůsobilo na tzv. gotický strašidelný román 2. pol. 18. století. |
| Burian Karel, * 12. 1. 1870, + 25. 9. 1924, český operní pěvec (tenor) a překladatel; bratr Emila Buriana. V letech 1894 – 1910 působil v operních divadlech v Kolíně nad Rýnem, v Hannoveru, Budapešti a Drážďanech. Čestný člen Národního divadla v Praze, jeden z nejvýznamnějších českých pěvců. Hostoval prakticky ve všech evropských i amerických metropolích (1906 – 13 v Metropolitní opeře v New Yorku). Vynikl zvláště v operách R. Wagnera, R. Strausse, G. Verdiho a B. Smetany. Věnoval se i činnosti koncertní. Přeložil do češtiny opery R. Wagnera. |
| London [landn] Jack, John Griffith, * 12. 1. 1876, + 22. 11. 1916, americký spisovatel. Vyrůstal v chudém prostředí, v mládí vystřídal několik povolání (v konzervárně, u pobřežní hlídky, lovec tuleňů, topič v elektrárně aj.). Tyto zkušenosti spolu s dobrodružnými zážitky (tulák, zlatokop) se staly náměty pro četné povídky a romány s drsnými, chlapskými charaktery, často bojujícími proti nepřátelské přírodě. Nejzdařilejší jsou povídky z Aljašky (Muži na stezce, Odysea severu, Láska k životu, Rozdělat oheň) včetně románů se zvířecími hrdiny (Volání divočiny, Bílý tesák). Román Mořský vlk zobrazuje konflikt intelektuálského vypravěče s despotickým kapitánem velrybářské lodi, Martin Eden vypovídá o těžkých začátcích spisovatele a je kritikou individualismu. |
| Göring [géring] Hermann, * 12. 1. 1893, + 15. 10. 1946, německý politik, říšský maršál od roku 1940. 1922 předák SA. Účastnil se mnichovského puče v roce 1923, poté uprchl. 1928 se vrátil do Německa, stal se poslancem říšského sněmu. Od 1930 jeden z nejbližších spolupracovníků A. Hitlera, od 1932 prezident říšského sněmu, 1933 říšský ministr, pruský ministr vnitra a pruský předseda vlády, komisař pro letectví, poté vrchní velitel Luftwaffe. Od roku 1936 řídil čtyřletý hospodářský plán zaměřený na vyzbrojení Německa. 1934 oficiálně ustanoven Hitlerovým nástupcem. Organizoval brutální akce proti opozici, s H. Himmlerem připravil plán na zřízení koncentračních táborů. V dubnu 1945 odvolán Hitlerem ze všech funkcí za pokus navázat styk se Spojenci. V norimberském procesu odsouzen k trestu smrti jako válečný zločinec; před vykonáním rozsudku se otrávil. |
Ze současnosti 11/01 12/01 13/01 Úvodní strana | Poradna