Úvodní strana |
| František II., francouzsky François II., * 19. 1. 1544, + 5. 12. 1560, francouzský král od roku 1559 z dynastie orleánsko-angoulęmské; nejstarší syn Jindřicha II., od 1558 manžel Marie Stuartovny. Za jeho vlády podporovala Francie nároky Marie Stuartovny na anglický trůn. |
| Watt [vot, vat] James, * 19. 1. 1736, + 19. 8. 1819, skotský fyzik a vynálezce; mechanik na univerzitě v Glasgowě. Zlepšil konstrukci atmosférických parních strojů. Jeho dvojčinný parní stroj s kondenzátorem a mechanismem na převod přímočarého pohybu pístu na otáčivý pohyb setrvačníku (v roce 1781), později řízený odstředivým regulátorem otáček (v roce 1784), se stal univerzálním motorem, který přispěl k vyvolání první průmyslové revoluce. K vývoji parního stroje přispěl i dalšími vynálezy (setrvačníkový regulátor a čtyřkloubový mechanismus). |
| Bernardin de Saint-Pierre [bernarden d sen pjér] Jacques-Henri, * 19. 1. 1737, + 21. 1. 1814, francouzský filozof a prozaik. Jeho pojetí světa a přesvědčení o dobrotě Prozřetelnosti ho spojovaly s J. J. Rousseauem. Největšího ohlasu dosáhl sentimentálním románem Pavel a Virginie, k němuž se vracela řada slavných tvůrců (A. Lamartine, G. Sandová, F. A. R. Chateaubriand). |
| Poe [pou] Edgar Allan, * 19. 1. 1809, + 7. 10. 1849, americký spisovatel; originální americký básník a povídkář. První básnickou sbírku Tamerlane and Other Poems (Tamerlán a jiné básně) vydal ještě v době služby v armádě. Významné jsou jeho pozdější básně Lenora, Heleně, Havran, Ulalume nebo Zvony pro svou působivou obraznost, hudebnost a symboličnost. Ačkoliv jeho poezie zachycuje především zjitřené city a nálady, v eseji Filozofie básnické skladby Poe doložil na genezi básně Havran, že vznikla na základě racionálního principu, přesně odvažujícího dávky smutku, melancholie a tragické ironičnosti. Poe je však také mistrem krátké prózy. Jeho první tištěná próza, román Příběhy Arthura Gordona Pyma, je založena na postupné kumulaci hrůz během námořní výpravy. Na malé ploše jsou okamžiky hrůzy předváděny v povídkách, např. Jáma a kyvadlo, Předčasný pohřeb, Sud vína amontilladského, Černý kocour, které jsou považovány za předchůdce moderních hororů. Mistrovsky je v nich zachycen stav vypravěčovy mysli, jemuž odpovídá i jeho okolí (Zánik domu Usherů). Jiné povídky lze považovat za první ukázky science fiction (Von Kempelen a jeho objev, Příběh z rozeklaných hor); důležitou součástí díla jsou i povídky humoristické (Muž, který se rozpadl, Nikdy se s čertem nesázej o hlavu!, Vrah jsi ty!). Povídky Vraždy v ulici Morgue, Odcizený dopis, Zlatý brouk jsou pro deduktivní, přísně logický postup hrdinů při odkrývání tajemství považovány za první detektivky a francouzský vyšetřovatel Dupin za prvního „velkého detektiva“. Poe značně ovlivnil evropskou literaturu, zejména francouzské symbolisty. |
| Meyrink [majrink] Gustav, vl. jm. Gustav Meyer, * 19. 1. 1868, + 4. 12. 1932, německý prozaik. Část života prožil v Praze; byl s ní spjat i svým dílem. Vedle satiricko-fantastických a strašidelných povídek psal sugestivní romány, odrážející jeho zájem o okultismus, buddhismus a kabalu; nejúspěšnější byl pražský román Golem, dále Zelená tvář, Valpuržina noc, Bílý dominikán. |
| Šrámek Fráňa, * 19. 1. 1877, + 1. 7. 1952, český básník, prozaik, dramatik a publicista; významný představitel generace anarchistických buřičů. Anarchistický odpor k měšťácké společnosti a rakouskému militarismu vyjádřil v básnických sbírkách Života bído, přec tě mám rád, Modrý a rudý a v povídkových knihách Sláva života, Žasnoucí voják. Příběhem citového a smyslového probuzení chlapce s první životní deziluzí je impresionistický román Stříbrný vítr. Vitalistické opojení smyslově čistým vztahem k přírodě prozařuje nevýslovnost touhy i melancholii v básnické sbírce Splav a v impresionistických dramatech Červen, Léto a Měsíc nad řekou. Zvláštní místo v jeho dramatické tvorbě zaujímá hra Hagenbek, která je politickou satirou na poslední dny rakouské monarchie. Protipólem románu Tělo, vitalistické oslavy erotické živelnosti, jsou romány Křižovatky a Past, povídkové knihy Osika, Klavír a housle a drama Plačící satyr, které vyúsťují do ničivé vášně, konfliktu stáří a mládí a do nihilistického obrazu lásky a ženy. Pozdní básníkova tvorba (Nové básně, Ještě zní, Rány, růže) je prostoupena melancholií, vyrovnávající se s hořkým zmoudřením. |
| Kawalerowicz [kavalerovič] Jerzy, * 19. 1. 1922, polský filmový režisér. Tvůrce komorních psychologických dramat a výpravných historických filmů (Hledal jsem pravdu, Pod frygickou hvězdou, Vlak, Matka Johana od Andělů, Faraón, Hra, Smrt prezidenta, Setkání na Atlantiku, Austeria). |
Další informace Ze současnosti 18/01 19/01 20/01 Úvodní strana | Poradna