Úvodní strana |
| Swedenborg [svédenborj] Emanuel, * 29. 1. 1688, + 29. 3. 1772, švédský filozof a přírodovědec, teolog a mystik. Autor prací z matematiky, mechaniky a astronomie. Ve filozofii vycházel z osvícenského racionalismu. Později se přiklonil k mysticismu; zapůsobil na pozdější romantismus. Kritiku jeho názorů podal I. Kant. |
| Paine [pejn] Thomas, * 29. 1. 1737, + 8. 6. 1809, americký myslitel a politik; jeho letáky (zvláště Common Sense – Zdravý rozum) svým ohlasem přispěly k prosazení myšlenky nezávislosti. Po skončení americké revoluce se v roce 1787 vrátil do Anglie; jeho spis Právo člověka byl vášnivou obhajobou francouzské revoluce na základě přirozenoprávní racionalistické filozofie J. J. Rousseaua. Stal se občanem Francie, v roce 1793 byl jako girondista zatčen, 1794 propuštěn. 1794 – 95 autor pojednání Věk rozumu, ovlivněného deismem. V roce 1802 se vrátil do Ameriky, kde zemřel v chudobě a zapomenutí. |
| Čechov Anton Pavlovič, * 29. 1. 1860, + 15. 7. 1904, ruský spisovatel a dramatik; jeden z nejvýznamnějších povídkářů světové literatury a novátor dramatické tvorby. Původním povoláním lékař, později se plně věnoval literatuře. Zpočátku psal fejetony a humoristické miniatury, od 80. let vynikl jako autor tzv. smutných humoresek a analytických povídek i novel, v nichž podal brilantní diagnózu i subtilní, lyrickou charakteristiku lidských vztahů (české výbory Melancholický dekameron, Tisíc a jedna vášeň, Tiché diagnózy, Povídky). Jako satirik pranýřoval zejm. věčné lidské a společenské neduhy (Člověk ve futrálu, Nudná historie, Pavilón č. 5, Anna na krku), kultivoval žánr psychologické milostné novely (Záchvat, Dáma s psíčkem), podal naturalistické svědectví, ale i lyrickou reflexi ruského venkova v novelách Step a Mužici, usiloval o zobrazení problematiky novodobého myšlení a tragiky lidského údělu (Černý mnich, V roklině). V prozaické tvorbě představitel krátké povídky, vyznačující se stylistickou lapidárností a uměním zkratkovitého pojmenování celého prostředí a konkrétní atmosféry, čímž ovlivnil moderní evropskou a zejm. americkou prózu. Na lyrickém postižení ovzduší doby, živé tonality citových vztahů a konfrontujících se myšlenkových postojů založeno jeho dramatické dílo, které po jednoaktových humoreskách (Medvěd, Svatba) vyvrcholilo v cyklu tzv. lyrických komedií, reflektujících atmosféru ruské společnosti na přelomu 19. a 20. stol. (Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad); vytvořil v nich nový typ novoromantického poetického dramatu, v němž vnější konflikt promítl do vnitřních kolizí a peripetií psychiky jednotlivých protagonistů. Novátorská struktura her zároveň umožňuje široký rejstřík inscenačních a režijních postupů a výkladů od tradičních, novoromanticky nostalgických až po groteskně komediální, inklinující k společenské dramatické frašce. V hrách Darebák Platonov a Ivanov ztvárnil nadčasovou tragédii iluzí a ideálů “zbytečného člověka“ a pokusil se o experimentální podobu “románu v dramatu“. |
| Rolland [rolan] Romain, * 29. 1. 1866, + 30. 12. 1944, francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik, literární kritik; profesor dějin hudby na Sorbonně. Autor životopisů významných osobností (např. Život Beethovenův, Život Michelangelův, Život Tolstého) a zejm. humanistických, světově proslulých románových cyklů, tak zv. románů-řek, které jsou koncipovány jako symfonie. V románu Jan Kryštof, inspirovaném L. van Beethovenem, vyjádřil poselství o nutnosti znovunalezení lidské lásky, moudrosti, životní síly a smyslu pro mravní velikost a ušlechtilost. Dílo vzniklo jako reakce na morální krizi francouzské společnosti podléhající dekadentní prázdnotě a bezduchému měšťáctví; kritizuje i německý militarismus. Román Okouzlená duše zachycuje autorův poválečný myšlenkový vývoj, v němž dospěl od touhy po vytvoření jednotné evropské kultury k utopickému humanismu a socialismu. Též autor divadelních her (Vlci, Danton, Čtrnáctý červenec), které měly být součástí dramatické dekalogie o Velké francouzské revoluci, tak zv. „Íliady francouzského národa“. Dramata jsou určena pro lidové divadlo (teoretické dílo Divadlo lidu). Česky vyšlo např. Historie svobodného svědka za války, Nad vřavou válečnou, Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije, Paměti a vzpomínky. Nobelova cena v roce 1915. |
| Hollý Jozef, * 29. 1. 1879, + 3. 11. 1912, slovenský dramatik; evangelický kněz. Autor her s tragickým podtextem (Marnotratný syn, Amerikán, Černová), v nichž doznívá národní romantismus, a komedií (Kubo, Geľo Sebechlebský). |
Ze současnosti 28/01 29/01 30/01 Úvodní strana | Poradna