Encyklopedie

Hofmannsthal Hugo von, * 1. 2. 1874, + 15. 7. 1929, rakouský spisovatel. Zpočátku psal básně pod vlivem francouzského symbolismu, např. lyrické drama Gestern (Včera). Lyrické, dekadentními náladami poznamenané drama Bloud a smrt patří k vrcholům jeho tvorby. Později spolupracoval s R. Straussem, vytvořil novou formu hudebního divadla s literárně náročným libretem (Elektra, Růžový kavalír, Legenda o Josefovi aj.). Znovu oživil stará mystéria a barokní dramata, např. Jedermann (Kdožkolivěk). Toto drama bylo uvedeno v roce 1931 v Hejnici v Čechách; zahajují se jím pravidelné Salcburské slavnosti.

1.2.1901 horoskop více...

Gable [gejbl] Clark, * 1. 2. 1901, + 16. 11. 1960, americký filmový herec; představitel dobrodruhů a romantických hrdinů v milostných rolích. Nejčastěji obsazován do rolí westernových hrdinů (Malovaná poušť, Volání divočiny, Mustangové), svůdců žen a dynamických mužných typů (Svobodný duch, Vzpoura na Bounty, Tekuté zlato). Za roli ve filmu Stalo se jedné noci, kde hrál reportéra sledujícího dědičku miliónového bohatství, získal Oscara. K dalším vrcholům jeho tvorby patří postava R. Butlera ve filmu Jih proti Severu podle románové předlohy M. Mitchelové.

1.2.1931 horoskop více...

Jelcin Boris Nikolajevič, * 1. 2. 1931, sovětský a ruský politik; Od roku 1968 funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), od 1981 člen Ústředního výboru (ÚV) KSSS, 1986 kandidát předsednictva ÚV KSSS. V roce 1989 zvolen poslancem v Moskvě. Od 1990 prezident ruského parlamentu, od 1991 prezident Ruské federace, znovuzvolen v roce 1996. Jeho vzestup i popularita jsou spjaty s rozhodným postojem proti pučistům v srpnu 1991; zákaz komunistické strany v Rusku, postavení armády, KGB i policie pod prezidentský dohled, aktivita vedoucí k rozpadu SSSR, souhlas se státní suverenitou bývalých republik SSSR. Jako radikální reformátor byl sokem M. Gorbačova; zdálo se, že se rozhodl v Rusku uplatnit demokracii (parlamentní systém, federaci, tržní hospodářství), podporoval ekonomickou reformu. Tíživé sociální důsledky i pozůstatky komunistického režimu zesílily opozici vůči němu, postkomunistická opozice se pokusila o převrat koncem roku 1993. V roce 1993 referendem změnil ústavu ve prospěch prezidentských pravomocí. Jelcin učinil mnoho ústupků, zvláště armádě. Odpůrce rozšiřování NATO na východ. 31. 12. 1999 abdikoval na funkci prezidenta a do voleb určil jako svého nástupce V. V. Putina.