Encyklopedie

Vrchlický Jaroslav, vl. jm. Emil Frída, * 17. 2. 1853, + 9. 9. 1912, český básník, dramatik, překladatel a literární kritik; hlavní představitel lumírovské poezie. Základem jeho básnické tvorby, plné smyslovosti, bohaté obraznosti a vnitřního neklidu, je rozsáhlý cyklus epicko-reflexívní poezie Zlomky epopeje, který vyjadřuje víru v uskutečnitelnost lidských ideálů a naplnění základních hodnot života. Cyklus obsahuje básnické reflexe (Duch a svět, Sfinx, Dědictví Tantalovo, Brevíř moderního člověka, Skvrny na slunci), básnické sbírky s historickými, mytologickými a legendárními příběhy včetně českých látek (Mýty, Staré zvěsti, Perspektivy, Selské balady, Bozi a lidé) a epické skladby (Hilarion, Twardowski, Bar Kochba, Píseň o Vinetě). Pocity osobního životního štěstí vyjádřil v milostné a intimní lyrice (Eklogy a písně, Dojmy a rozmary, Hudba v duši, Zlatý prach, Moje sonáta), v níž uplatnil básnické formy z románských a orientálních literatur. V dalších básnických sbírkách vyjádřil své postoje k významným událostem národního života (Panteon) a ke krizi české politiky (Hlasy v poušti). Básnické sbírky Okna v bouři, Písně poutníka, Meč Damoklův jsou poznamenány milostným zklamáním, krizí manželství, tvůrčí rezignací a hledáním ztracené rovnováhy. Okrajově se věnoval próze (humorné a ironické povídkové knihy Povídky ironické a sentimentální, Barevné střepy, román s autobiografickými prvky Loutky). Repertoár právě otevřeného Národního divadla v Praze obohatil historickými komediemi (V sudu Diogenově, Soud lásky, Noc na Karlštejně), dramatickou trilogií o zápasu křesťanství s pohanstvím (Drahomíra, Bratři, Knížata), dramaty s antickými náměty (Odysseus, Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie, kterou ve scénickém melodramu zhudebnil Z. Fibich). Překládal zejména z literatur románských, ale i z angličtiny, němčiny a dalších (Dante Alighieri, Michelangelo Buonarotti, F. Petrarca, L. Ariosto, C. Goldoni, P. Calderón, Lope de Vega, E. Rostand, P. Corneille, V. Hugo, H. Balzac, Ch. Baudelaire, J. A. Rimbaud, S. Mallarmé, G. G. N. Byron, W. Whitman, F. Schiller, J. W. Goethe, A. Mickiewicz, H. Ibsen, H. Ch. Andersen, S. Petőfi aj.). Překlady doprovázel literárními studiemi a eseji, které vydal souborně (Básnické profily francouzské, Studie a podobizny, O knihách a lidech, Devět kapitol o nejnovějším románu francouzském, Rozpravy literární).

17.2.1884 horoskop více...

David Josef, Jóža, * 17. 2. 1884, + 21. 4. 1968, český politik a novinář. Za 1. světové války v československých legiích v Rusku. 1921 – 39 tajemník Československé obce legionářské a poslanec Národního shromáždění za národně socialistickou stranu. Od roku 1939 v exilu, od 1941 v Londýně, kde se stal členem Státní rady. V březnu 1945 se účastnil moskevských porad zástupců londýnského exilu s komunisty. 1945 – 48 člen předsednictva Československé strany národně socialistické; od dubna do října 1945 náměstek předsedy vlády, 1945 – 48 předseda Prozatímního a ústavodárného shromáždění. V únoru 1948 zaujal neutrální postoj a odešel z politického života.

17.2.1931 horoskop více...

Jirásková Jiřina, * 17. 2. 1931, česká herečka. Od roku 1951 členka a od 1990 ředitelka Divadla na Vinohradech; představitelka zejména dramatických postav a tragických hrdinek. Z divadelních rolí: Kleopatra (G. B. Shaw Caesar a Kleopatra), Kristina (A. Strindberg Královna Kristina), Alžběta (R. Bolt Ať žije královna), Pilar (E. Hemingway Komu zvoní hrana), Kunhuta (V. Hálek Záviš z Falkenštejna). Role ve filmech (Každý den odvahu, Světáci, Ďábelské líbánky, Sestřičky aj.) a v televizi (Sňatky z rozumu, Zámek v Čechách, Život na zámku).