Encyklopedie

Einstein [ajnštajn] Albert, * 14. 3. 1879, + 18. 4. 1955, americký teoretický fyzik německo-židovského původu; jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. stol., spoluzakladatel moderní fyziky. Po studiích ve Švýcarsku pracoval na patentovém úřadě v Bernu. 1909 publikoval speciální teorii relativity, která zásadně změnila chápání hmoty, prostoru a času a patří k nejdůležitějším objevům moderní fyziky vůbec. 1911až 1912 řádný profesor na německé univerzitě v Praze, 1912 v Curychu, 1913 ředitel Fyzikálního ústavu císaře Viléma. 1915 formuloval obecnou teorii relativity, zobecnění speciální teorie relativity. Pracoval též v oblasti kvantové fyziky (vysvětlil např. fotoelektrický jev a luminiscenci) a statistické fyziky (vysvětlil Brownův pohyb). 1933 nucen pro svůj židovský původ opustit Německo; do své smrti působil v USA na univerzitě v Princetonu (stát New Jersey), kde se (neúspěšně) pokoušel vytvořit jednotnou teorii pole, která by vysvětlovala působení gravitačních, elektromagnetických i jaderných sil. 1939 spolu s dalšími vědci podepsal dopis prezidentu USA F. D. Rooseveltovi, v němž upozorňovali na možnosti využití jaderné energie k vojenským účelům v Německu. To přispělo k zahájení amerického programu vývoje atomové bomby, kterého se však Einstein neúčastnil. Po 2. světové válce se zapojil do hnutí za zákaz atomových zbraní. Nobelova cena 1921 za přínos v oblasti kvantové fyziky, zejména za objev fotoelektrického jevu.

14.3.1915 horoskop více...

Pinochet Ugarte [pinočet] Auguste, * 14. 3. 1915, chilský generál. V roce 1973 prezidentem S. Allendem pověřen funkcí hlavního velitele pozemních sil; po 80 dnech se však postavil do čela puče vojenské junty; přes 130 000 odpůrců zatčeno, mnozí zastřeleni a tisíce lidí zůstaly nezvěstnými. Pinochet Ugarte se prohlásil prezidentem, ve vnitřní politice realizoval rozvoj tržního hospodářství v protikladu k socialistickým tendencím Allendovy vlády; omezil inflaci a připravil zemi krátký, hospodářský rozkvět. 1978 si plebiscitem nechal schválit svou politiku, 1980 novou ústavu. V 80. letech se zhoršováním ekonomické situace jeho popularita klesala. V roce 1990 rezignoval, ale do 1998 zůstal vrchním velitelem ozbrojených sil. Od října 1998 je zadržován ve Velké Británii a hrozí mu trestní stíhání za spácháné zločiny.