|
|
| Úvodní strana |
| Raffael, Raffaelo Santi, též Sanzio, * 6. 4. 1483, + 6. 4. 1520, italský malíř a architekt; představitel vrcholné renesance. Žák P. Perugina a D. Bramanta. Ovlivněn Fra Bartolomeem, Leonardem da Vinci a Michelangelem Buonarrotim. Činný v Perugii, Urbinu, Sieně, Florencii a Římě. Přejal řadu motivů od současníků, avšak vytvořil vlastní formu klasické dokonalosti a monumentálního ideálu krásy těla i ducha, povýšenou, prostřednictvím umělecké zkušenosti, nad přírodu. Jako mimořádný umělec ctěn již za svého života a po staletí byl napodobován. Zpočátku maloval plátna (převážně madony) v ušlechtilé, elegantní až líbivé kompozici (Zasnoubení Panny Marie). Svůj osobitý styl dokonale propracoval v monumentálních zakázkách pro Vatikán; od roku 1508 v papežských službách. K vrcholům patří fresky ve vatikánských Stanzích (Disputa, Athénská škola, Parnas, Vyhnání Heliodora z chrámu aj.), zároveň malby ve vile Farnesina. Kreslil kartóny pro tapisérie do Sixtinské kaple, maloval madony v nových kompozičních schématech (Sixtinská madona, Madona della Sedia aj.) a řadu portrétů (Papež Julius II., Baldassare Castiglione aj.). Jako architekt (ovlivněn D. Bramantem) zdůrazňoval harmoničnost proporcí a centrální dispozici. Kromě papežských zakázek (od roku 1515 vedl stavbu chrámu sv. Petra v Římě) se podílel na výstavbě vil a paláců (Palazzo Pandolfini, vila Farnesina a Madama aj.) a chrámů (kaple Chigi u S. Maria del Popolo). |
| Frejka Jiří, * 6. 4. 1904, + 27. 10. 1952, český režisér, divadelní kritik; profesor na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Režisérskou tvorbu založil ve znamení dadaistického odmítnutí stylu oficiálních scén (Moličre Cirkus Dandin). V roce 1925 založil Osvobozené divadlo, 1927 založil Divadlo Dada, 1929 Moderní studio. 1930 – 45 režisér Národního divadla v Praze, kde úspěšně propojil českou divadelní tradici s poetikou metaforické obrazivosti avantgardy. K jeho klíčovým režiím patřily Očarovaný život (J. Cocteau), Julie aneb Snář (G. Neveux), Ptáci (Aristofanes), Zlý jelen (V. K. Klicpera), Pseudolus (Plautus). 1945 – 50 ředitel a režisér Divadla na Vinohradech, kde, navzdory oficiálně prosazovanému realismu, využíval avantgardní postupy (G. Neveux Theseus mořeplavec). V roce 1950 byl přeřazen do operety v Karlíně, 1952 dobrovolně ukončil svůj život. Autor publikací Živé divadlo, Deník Jarmily Horákové, Železná doba divadla, Smích a divadelní maska. |
| Watson [votsn, uotsn] James Dewey, * 6. 4. 1928, americký biochemik; byl profesorem na Harvardské univerzitě. Je autorem díla The Double Helix (Dvojitá šroubovice). Nobelova cena v roce 1962 (spolu s F. H. C. Crickem a M. H. F. Wilkinsem) za objev molekulární struktury deoxyribonukleové kyseliny a jejího významu pro přenos genetické informace. |
| Rakoncaj Josef, * 6. 4. 1951, český horolezec. Prvovýstupy 1977 na Kalankalan, 1981 na Nanda Devi, 1984 na Lhotse Shar; výstupy 1981 na K2, 1986 na Broad Peak, 1988 na Annapurnu, 1989 na Manaslu, 1990 na Čho Oju, 1992 na Nangá Parbat. 1975 výstupy na Kavkazu; 1976 první zimní výstup na Trollryggen v Norsku, 1982 výstupy v Dolomitech, 1982 v Auguille du Dru; 1990 výstupy na Aconcaguu, McKinley, Kilimandžáro. Jediný člověk, který dvakrát stanul na himálájském vrcholu K2. |
Ze současnosti 05/04 06/04 07/04 Úvodní strana | Poradna
