Encyklopedie

Baudelaire [bodlér] Charles-Pierre, * 9. 4. 1821, + 31. 8. 1867, francouzský „prokletý" básník, kritik, esejista, překladatel. Autor básnické sbírky Květy zla (za její „nemorálnost“ soudně pronásledován), jež je považována za klíčové dílo moderní francouzské poezie. Baudelaire v ní líčí nepřikrášlený obraz bezútěšné reality, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina). Hlásá právo na básnickou obraznost; verše přestávají být poetickou ilustrací k hotovým myšlenkám, ale básnický obraz je pozvedán na úroveň myšlenky. Druhým nejvýznamnějším dílem jsou Malé básně v próze (původně Pařížský splín); v padesáti krátkých rytmických prózách, uzavřených veršovaným epilogem, vytvořil básnickou symfonii Paříže, moderního člověka a jeho složité životní problematiky. Psal též kritické stati o pařížském výtvarném Salónu, které byly předzvěstí jeho pozdějších estetických úvah (Úvahy o některých současnících). Nadšeně ocenil malířské dílo E. Delacroixe a H. Daumiera. V souhrnné studii Umělé ráje popisuje útěky z bolesti, utrpení a nejistoty do narkotických stavů navozených požitím drog. Překlady E. A. Poea se zasloužil o rozšíření jeho díla ve Francii i v celé Evropě. Baudelaireovo básnictví dílo ovlivnilo rozvoj moderní poezie. Česky též vyšly Květy zla (v mnoha překladech), výbory, např. Hořké pasti, Víno samořátovo.

9.4.1891 horoskop více...

Burian Vlasta, * 9. 4. 1891, + 31. 1. 1962, český herec a divadelní ředitel. Nazýván král komiků. Působil na pražských předměstských scénách a kabaretech. Vynikl bohatým rejstříkem hlasových a mimických prostředků, smyslem pro charakteristický detail, groteskní nadsázku a improvizaci. Ve vlastním divadle (1925 – 44) vytvořil řadu nezapomenutelných hereckých kreací, např. Šebastian Kalzelmacher (E. A. Longen C. k. polní maršálek), Popelec Hadimrška (E. Bach, A. Arnold To neznáte Hadimršku) – později též zfilmovaných. Ve filmových rolích, jež vytvářel zejm. ve spolupráci s režiséry K. Lamačem (Ducháček to zařídí, U pokladny stál) a M. Fričem (Anton Špelec, ostrostřelec, Revizor), si získal diváky bravurním herectvím, životním optimismem a pochopením pro problémy prostého člověka. Po válce obviněn z kolaborace s Němci; do roku 1950 nesměl veřejně vystupovat; 1992 plně rehabilitován.

9.4.1933 horoskop více...

Belmondo Jean-Paul, * 9. 4. 1933, francouzský divadelní a filmový herec; představitel dynamických, dobrodružných a temperamentních postav, jimž většinou vtiskl svůj smysl pro humor. Hrál ve více než 70 filmech (U konce s dechem, Muž z Ria, Muž z Hongkongu, Bláznivý Petříček, Zloděj, Žena je žena, Manželé z roku II, Muž z Acapulca, Zvíře, Policajt nebo rošťák, Samotář). V 80. letech se úspěšně vrátil na divadelní scénu v Paříži (Kean, Cyrano de Bergerac).

9.4.1933 horoskop více...

Volonté Gian Maria, * 9. 4. 1933, + 6. 12. 1994, italský herec. Začínal v divadle v Terstu, od zač. 60. let působil ve filmu. Zpočátku hrál v dobrodružných příbězích, později se proslavil jako představitel osamocených obhájců spravedlnosti a nepřízní osudu zkoušených jedinců ve společenskokritických a politických filmech C. Lizzaniho (Bandité v Miláně, Zbojníkova milenka), G. Montalda (Sacco a Vanzetti, Giordano Bruno), E. Petriho (Každému, co mu patří…, Podivné vyšetřování, Dělnická třída jde do ráje, Todo modo), F. Rosiho (Na generálův rozkaz, Lucky Luciano, Případ Mattei, Kristus se zastavil v Eboli), D. Damianiho (Kulka pro generála, Mám strach) a C. Goretty(Smrt Maria Ricciho). Výrazně se angažoval v levicovém hnutí.