Úvodní strana |
| Leonardo da Vinci [vinči], * 15. 4. 1452, + 2. 5. 1519, italský malíř, sochař, architekt, inženýr a vědec, hudebník a básník; spolu s Michelangelem nejvýznamnější představitel vrcholné italské renesance. Je považován za vzor renesančního univerzalismu. Žák A. Verrocchia (klečící anděl na Verrocchiově obraze Křest Kristův), byl činný zejm. ve Florencii a v Miláně, dále v Romagni a ve Vatikánu. V roce 1509 byl jmenován v Miláně dvorním malířem francouzského krále Ludvíka XII., v roce 1516 odjel jako dvorní malíř Františka I. do Francie. Byl experimentátorem se snahou po absolutní dokonalosti; dokončil jen málo děl. Některá díla byla zničena či jsou zachována pouze v pozdějších kresbách (Bitva u Anghiari, jezdecký pomník Francesca Sforzy). Kompozice obrazů je většinou založena na trojúhelníku. Fantastické krajiny překonávají tradiční perspektivu, prostor a plasticita je podtržena šerosvitným sfumatem (Sv. Jeroným, Madona ve skalách) s chvějivou atmosférou. Za vrcholy díla jsou považována nástěnná malba Poslední večeře (S. Maria delle Grazie v Miláně) a obraz Mona Lisa (též Gioconda) – vyjádření Leonardova ideálu krásy s nádechem duševního tajemna portrétované ženy. Výrazně ovlivnil zejm. severoitalskou malbu; měl řadu žáků. – Byl projektantem pevnostních staveb, konstruktérem válečných strojů. Je autorem projektu ideálního města a dómu v Pavii. Jako vědec se soustředil převážně na technické problémy a přírodovědecké studium. Je zachována řada studií a dokonalých technických i výtvarných kreseb; je zakladatelem vědecké a technické ilustrace. Připravoval velké dílo o anatomii člověka (vytvořil na 8 000 kreseb), zkoumal optiku, hydrostatiku a další obory. Vynalezl mnoho strojních částí, strojů a zařízení (tkací stroj, stroj na broušení skla); některé nebylo v možnostech tehdejší úrovně techniky realizovat (např. letadlo, ponorka, padák, opakovací dělo). Teoretik umění (Pojednání o malířství), autor pojednání o kosmologii. |
| Kateřina I. Alexejevna, roz. Marta Skavronská, * 15. 4. 1684, + 17. 5. 1727, ruská carevna od 1725; druhá manželka Petra I. Velikého; po jeho smrti dosazena na trůn gardou, zemi však fakticky vládla tajná rada vedená A. D. Menšikovem, která po její smrti dosadila na trůn Petra II. |
| James [džejmz] Henry, * 15. 4. 1843, + 28. 2. 1916, americký prozaik a dramatik. Autor formálně dokonalé psychologické prózy s důrazem na techniku vytvářející za nepřítomnosti vypravěče iluzi dramatického děje (anglicky “to show“). Úvahy o románu v denících a předmluvách se staly podnětem angloamerické formalistické literární teorie, hlavně v koncepci tak zv. hlediska (point-of-view). Od roku 1876 žil převážně v Londýně, 1915 přijal britské občanství na protest proti neúčasti USA v 1. světové válce. Rozsáhlé prozaické dílo má tři hlavní témata: střet evropské a americké kultury, boj umělce za dokonalé dílo a poutníkovo marné hledání domova. Rozvíjí se ve třech tvůrčích obdobích: první období (od zač. 70. let do roku 1881) zahrnuje např. novelu Daisy Millerová, román Washingtonovo náměstí a vrcholí v psychologickém románu The Portrait of a Lady (Portrét dámy), první syntéze všech hlavních témat. Druhé období (1881 – 1902) zahrnuje dobu experimentování (psal i neúspěšné divadelní hry), propracovávání psychologické analýzy, neobvyklých vypravěčských technik včetně hororu, např. román Utažení šroubu, a začleňování úvah o smyslu umělecké tvorby do románů a povídek (např. The Real Thing – Něco opravdového) atd. Ve třetím období (1902 – 04) napsal své tři největší romány The Wings of the Dove (Holubičí křídla), The Golden Bowl (Zlatá mísa) a The Ambassadors (Vyslanci). Zejm. román The Ambassadors o střetu amerického puritanismu a nekultivovanosti s rafinovanou, ale též zrádnou francouzskou kulturou předjímá románové dílo M. Prousta, symbolickou výstavbou zachycující nezadržitelné uplývání času i kouzlo minulých kulturních hodnot. |
| Švehla Antonín, * 15. 4. 1873, + 12. 12. 1933, český politik, statkář v Hostivaři. Od 90. let 19. stol. byl činný v agrárním hnutí; 1908 – 13 poslanec českého zemského sněmu, od roku 1909 byl předsedou České strany agrární. Od počátku 1. světové války usiloval o jednotný postup českých politických stran, podílel se na činnosti Českého svazu i Národního výboru. Vedle K. Kramáře byl uznávaným vůdcem české politické reprezentace a jedním z „mužů 28. října“ 1918. Od roku 1919 předseda Republikánské strany československého venkova; od 1918 poslanec Národního shromáždění; 1918 – 20 ministr vnitra, 1922 – 29 (s přestávkou v roce 1926) byl předsedou vlády. Zasloužil se o budování demokratického československého státu, o jeho konsolidaci, spoluvytvořil tzv. koaliční pětku. Byl blízkým spolupracovníkem a zároveň politickým protějškem T. G. Masaryka. V roce 1927 odmítl svou kandidaturu na úřad prezidenta, v roce 1929 ze zdravotních důvodů odešel z aktivního politického života. |
| Fiala Eman (Emanuel), * 15. 4. 1899, + 24. 6. 1970, český herec a hudební skladatel; bratr Ference Futuristy. Vystupoval v kabaretech Červená sedma, Rokoko, BUM, v Divadle V. Buriana, hrál ve filmech Venoušek a Stázička, Batalion, Lucerna, Muži v offsidu, Poslední mohykán, Pytlákova schovanka, Plavecký mariáš, Poslušně hlásím; uplatnil se i jako scenárista (Muži v offsidu) i jako autor písní a filmové hudby. |
| Weizsäcker [vajczekr] Richard Freiherr von, * 15. 4. 1920, německý politik. V roce 1954 vstoupil do Křesťanskodemokratické unie. V letech 1981 – 84 byl primátorem Západního Berlína, 1984 – 94 spolkovým prezidentem; je přívržencem diskusí a dohod. |
| Somr Josef, * 15. 4. 1934, český herec. 1965 – 78 člen Činoherního klubu, od roku 1978 Národního divadla v Praze. Z divadelních rolí: Osip (N. V. Gogol Revizor), Gajev (A. P. Čechov Višňový sad), James Tyrone (E. G. O’Neill Cesta dlouhého dne do noci), Bušek (L. Stroupežnický Naši furianti), Oldřich Pludek (V. Havel Zahradní slavnost), Mamajev (A. N. Ostrovskij Deník ničemy), Kunz (A. a V. Mrštíkové Rok na vsi). Role ve filmech (Ostře sledované vlaky, Údolí včel, Soukromá vichřice, Žert, Radost až do rána, Slavnosti sněženek, Tři veteráni, Dobří holubi se vracejí, Helimadoe) a v televizi (seriály Byl jednou jeden dům, Nemocnice na kraji města, Babička). |
Další informace Ze současnosti 14/04 15/04 16/04 Úvodní strana | Poradna