Encyklopedie

Wellington [velingtn] Arthur Wellesley, * 29. 4. 1769, + 14. 9. 1852, britský vojevůdce (od roku 1815 polní maršál) a politik, vévoda od roku 1814. Zúčastnil se válek s Napoleonem I. Bonapartem, velel britskému expedičnímu sboru na Pyrenejském poloostrově a jako velitel španělských vojsk zatlačil Francouze za Pyreneje. Dne 18. 6. 1815 společně s G. L. Blücherem-Wahlstadtem porazil Napoleona I. Bonaparta u Waterloo. Zastupoval Velkou Británii na vídeňském kongresu. Od roku 1815 stál v čele strany toryů. Působil jako voják v Indii a jako diplomat v Irsku. V letech 1828 – 30 byl předsedou vlády, v roce 1829 nechal pod tlakem veřejného mínění schválit zákon o emancipaci katolíků. V letech 1834 – 35 byl ministrem zahraničí, od roku 1842 byl vrchním velitelem armády; v roce 1848 potlačil chartistické demonstrace v Londýně.

29.4.1818 horoskop více...

Alexandr II. Nikolajevič, * 29. 4. 1818, + 13. 3. 1881, ruský car od roku 1855 z rodu Romanov-Holstein-Gottorp; syn Mikuláše I. Na trůn nastoupil v období porážky v krymské válce, byl nucen provést částečnou liberalizaci politického systému samoděržaví (reformy Alexandra II.); podporoval finské národní hnutí, ale polské povstání v roce 1863 nechal tvrdě potlačit. V zahraniční politice se snažil odstranit následky prohrané krymské války, pokračoval v expanzi na Kavkaz, ve Střední Asii a na Dálném východě, 1867 prodal Aljašku USA. Ve válce s Tureckem 1878 – 79 se ruským vojskům podařilo proniknout až k Cařihradu. Na berlínském kongresu potvrzeno vlastnictví Besarábie. Přes reformy prováděné v Rusku byl Alexandr II. Nikolajevič spolu s dalšími státními úředníky od roku 1881 vystaven teroru krajních socialistů; podlehl následkům atentátu.

29.4.1854 horoskop více...

Poincaré [puankare] Jules Henri, * 29. 4. 1854, + 17. 7. 1912, francouzský matematik, fyzik a filozof; profesor na univerzitě v Paříži. Zabýval se teorií funkcí, diferenciálními rovnicemi, topologií, problémy nebeské mechaniky. S Albertem Einsteinem formuloval základy speciální teorie relativity. Ve filozofii se věnoval metodologii vědeckého poznání. Spoluzakladatel konvencionalismu, podle něhož se vědecké pojmy, zákony, principy a teorie zakládají hlavně na svobodné dohodě (konvenci) mezi vědci. Volba základních pojmů a zákonů vědního oboru je dána subjektivními hledisky, např. jednoduchostí, užitečností, účelností.

29.4.1857 horoskop více...

Ondříček František, * 29. 4. 1857, + 12. 4. 1922, český houslista a pedagog; na přelomu 19. a 20. stol. jeden z nejproslulejších světových houslistů. Od roku 1879 podnikal koncertní cesty po Evropě, Rusku a Severní Americe (v sezóně 1895 – 96 absolvoval např. 70 koncertů). Vynikl zejm. jako interpret Bachových skladeb pro sólové housle, Beethovenových houslových sonát a nejslavnějších houslových koncertů. První interpret Dvořákova houslového koncertu a moll. Od roku 1909 profesor (od 1912 ředitel) mistrovské školy konzervatoře ve Vídni, 1919 – 22 profesor mistrovské školy konzervatoře v Praze.

29.4.1876 horoskop více...

Vydra Václav st., * 29. 4. 1876, + 7. 4. 1953, český herec a režisér; otec Václava Vydry mladšího. Hereckou dráhu začínal u divadelní společnosti, 1907 – 13 působil v Plzni, poté v Městském divadle na Vinohradech, 1922 – 53 člen (1945 – 49 ředitel) Národního divadla v Praze. Svou hereckou individualitu plně rozvinul v inscenacích expresionistického stylu. Uměním stylizace a dynamickým projevem vynikl při ztvárňování charakterních a tragických hrdinů. Z divadelních rolí: Don Quijote (V. Dyk Zmoudření Dona Quijota), Edgar (A. Strindberg Tanec smrti), Oinomans (J. Vrchlický, Z. Fibich Námluvy Pelopovy), Claudius (W. Shakespeare Hamlet), Prospero (W. Shakespeare, Bouře), Mefisto (J. W. Goethe Faust), Brutus Jones (E. O’Neill Císař Jones). Autor pamětí Má pouť životem a uměním a divadelních úvah Prosím o slovo. Patřil k významným osobnostem českého divadla 20. století. Hrál i v rozhlase a ve filmu.

29.4.1885 horoskop více...

Kisch [kiš] Egon Ervín, * 29. 4. 1885, + 31. 3. 1948, německý židovský spisovatel žijící v Praze. Zakladatel reportáže jako literární formy společenskokritického a sociálního boje. Redaktor deníku Prager Tagblatt, Bohemie. V roce 1912 vojenský zpravodaj v balkánské válce, 1918 velitel vídeňské Červené gardy. V letech 1920 – 21 žil v Praze. Od sociálněkritické reportáže z prostředí lumpenproletariátu (výbor Temnou Prahou, Pražská dobrodružství) dospěl k levicové ideologii (Klasický žurnalismus, Zuřivý reportér). V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Německa. Cestoval po Rusku (Caři, popi, bolševici). 1926 – 28 žil v Africe a v USA (Americký ráj), 1931 odcestoval do Sovětského svazu a Číny (Asie od základu změněná, Tajná Čína). Od 1932 v Berlíně, 1933 zatčen (Zajatec Hitlerův, První dny třetí říše), po propuštění odjel do Paříže. Jako aktivní člen Světového svazu proti válce a fašismu se 1934 zúčastnil kongresu v Austrálii (Přistání v Austrálii). 1939 emigroval do USA (Tržiště senzací, Objevy v Mexiku). Jediný román Pasák je věnován pražskému podsvětí.

29.4.1899 horoskop více...

Ellington [elingtn] Duke, vl. jm. Edward Kennedy Ellington, * 29. 4. 1899, + 24. 5. 1974, americký klavírista, kapelník a skladatel. Spolu s L. Armstrongem pokládán za nejvýznamnějšího představitele jazzu. Jako kapelník se uplatňoval od 1923, kdy převzal vedení souboru Washingtonians, rozšířil ho na big band, dal mu své jméno a zasloužil se o jeho umělecký růst. Autor řady jazzových svit. Po jeho smrti převzal vedení orchestru jeho syn M. Ellington (* 1919).