Úvodní strana |
| Robespierre [robespjér] Maximilien de, * 6. 5. 1758, + 28. 7. 1794, francouzský revolucionář, původně advokát; hlavní představitel jakobínské diktatury za Velké francouzské revoluce. 1789 poslanec generálních stavů a člen klubu jakobínů. Po srpnovém povstání 1792 člen revoluční městské komuny; po květnovém povstání 1793 jako nekompromisní stoupenec revolučního teroru těžil z velké popularity u lidu. V boji uvnitř jakobínského bloku zvítězil nad dantonovci i hébertisty; po thermidorském převratu uvězněn a popraven. | ||
Nov před narozením tohoto muže byl na 19.stupni Berana. První Nov po narození na 17.stupni Býka odpovídá 1.roku jeho života (sek. dir). V horoskopu převládá živel ohně (5 planet) – vitalita, energie, intenzivní emoce, aktivita, dobré vyjadřovací schopnosti, výrazný individualismus. Převažují planety mutuálního/proměnlivého modu – praktičnost, přizpůsobivost, inteligence, ale špatná soustředěnost, touha po svobodě. V horoskopu chybí opozice – odstup. Není tu žádná planetární konfigurace, vztahy mezi prvky jsou jakoby chvatem načmárané a stále postupující. Midpukty MA/JU, NE/PL, SA/ME a LU/VE jsou na 17.,18., a 19. st. Blíženců a Střelce. Sabiánské symboly: Nov před narozením - PRÁZDNÁ HOUPACÍ SÍŤ MEZI DVĚMA STROMY (žít rytmicky) 1.Nov - SYMBOLICKÁ BITVA MEZI "MEČI" A "POCHODNĚMI" (polarizace hodnot) Dračí ocas - ŽENA, VĚŠTÍCÍ Z ČAJOVÝCH LÍSTKŮ (jasnovidění) Dračí hlava - ŘECKÁ MÚZA VÁŽÍ NOVOROZENÁ DVOJČATA NA ZLATÝCH VAHÁCH (vnitřní prezentace alternativ) |
| Freud [frojd] Sigmund, * 6. 5. 1856, + 23. 9. 1939, významný rakouský neurolog a psychiatr; otec A. Freudové. Pocházel z moravské židovské rodiny, po univerzitních studiích ve Vídni se zpočátku věnoval fyziologii a patologii nervové soustavy, v roce 1886 si ve Vídni otevřel neurologickou praxi. Po anšlusu Rakouska Německem odešel do britského exilu. Vycházel z francouzské psychiatrické školy a od pol. 90. let se zabýval problematikou neuróz. Zakladatel významné psychoterapeutické školy, psychoanalýzy jako koncepce vývoje osobnosti a způsobu terapie duševních poruch; metodu léčení založil na technice volných asociací a výkladu snů. Jeho žáky byli mnozí další významní psychologové, byť se později s jeho koncepcí rozešli (např. A. Adler, C. G. Jung, V. E. Frankl). Z díla: Výklad snů, Úvod do psychoanalýzy, Tři úvahy o sexuální teorii, Psychologie mas a analýza já, Totem a tabu, Budoucnost jedné iluze. Jeho psychologická škola dalekosáhle ovlivnila nejen vývoj psychologie, ale také umění (zejména surrealismus), estetika, filozofii člověka a kultury i sociální vědy. |
| Thákur Rabíndranáth, též Tagore, * 6. 5. 1861, + 7. 8. 1941, bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř a filozof; hlasatel sbližování Východu a Západu, propagátor indického kulturního dědictví. V jeho díle převládá poezie, zejm. duchovní. V posledním období tvorby hledal odpovědi na otázky o smyslu života. Psal také lyrická a symbolická dramata. Povídky, na rozdíl od jeho románů, jsou tematicky i formálně dokonalejší. Bohatá byla jeho tvorba hudební (písně, taneční dramata); byl plodný i jako malíř. Thákur a jeho dílo představuje vrchol indické kulturní renesance, která v sobě spojuje indické a evropské kulturní dědictví. Autor asi 200 knih různých žánrů. Česky vyšly např. výbory Zahradník, Domov a svět, Přibývající měsíc, Sádhaná, Ztroskotání, Poslední báseň, Poštovní úřad, Volný tok, Rudé oleandry, Naplnění života, antologie Povídky, eseje, dopisy, Věnec povídek. Nobelova cena v roce 1913. |
| Valentino [valentýno] Rodolfo, vl. jm. Rudolfo Alfonzo Raffaelo Pierre Filipert Guglielmi di Valentino d’Antonguella, * 6. 5. 1895, + 23. 8. 1926, americký filmový herec italského původu. Začínal jako tanečník; ve filmu hrál od roku 1918 role milovníků (Šejk, Černý orel, Krev a písek, Monsieur Beaucaire, Černý orel). Patřil k nejpopulárnějším hercům období němého filmu. |
| Welles [velz] Orson, * 6. 5. 1915, + 10. 10. 1985, americký herec, scenárista, producent a režisér. Během 30. let působil v divadle; vynikl zejména ve vlastních inscenacích Shakespearových her v Mercury Theater v New Yorku. Výrazně na sebe upozornil v roce 1938 rozhlasovou hrou o invazi mimozemšťanů na Zemi Válka světů, která v USA vyvolala paniku. Světové uznání získal filmem Občan Kane (v roce 1940), v němž s mimořádnou invencí uplatnil novou strukturu filmové řeči. V řadě filmů, které režíroval (Skvělí Ambersonové, Cizinec, Dáma ze Šanghaje, Pan Arkadin, Macbeth, Othello, Dotek zla, Proces, Falstaff, Nesmrtelný příběh), vytvořil také hlavní role. Hrál i ve filmech jiných režisérů (Třetí muž, Bílá velryba, Rogopag, Bitva na Neretvě, Hlava 22, Tesla). |
Ze současnosti 05/05 06/05 07/05 Úvodní strana | Poradna