Encyklopedie

26.5.1900 horoskop více... komentář...

Nezval Vítězslav, * 26. 5. 1900, + 6. 4. 1958, český básník, dramatik, překladatel; člen Devětsilu. Jeho básnické dílo zrcadlí vývoj meziválečné avantgardní poezie od poetismu k surrealismu. Zpočátku byl ovlivněn Čapkovými překlady francouzské poezie a dílem J.-A. Rimbauda a G. Apollinaira. Ve sborníku Devětsil vydal v roce 1923 poému Podivuhodný kouzelník, jež se stala klíčovou básní českého poetismu. V dalších dílech tohoto období (sbírky Pantomima, Menší růžová zahrada, básnické skladby Akrobat, Edison, sbírka Básně noci) rozvinul nové možnosti básnického výrazu bohatou metaforikou a asociativní uvolněností logické stavby básně. Od 30. let, v ovzduší hospodářské krize, se bezstarostná hravost změnila ve znepokojení nad situací člověka (Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida). Sklon k uměleckému experimentování vnesl v pol. 30. let do jeho básní surrealistické tendence, zachycující podvědomé procesy a iracionální nahodilosti (Praha s prsty deště, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař). V postsurrealistickém období zachytil aktuální realitu (Pět minut za městem). V 50. letech se v řadě básní neubránil dobovým konvencím (Veliký orloj) a ideově politickým tendencím (Stalin, Zpěv míru, Chrpy a města). Jeho mnohostranné tvůrčí nadání se projevilo při hledání dalších možností projevu i v surrealistické próze (Dolce far niente), v básnických dramatických adaptacích (Schovávaná na schodech, Milenci z kiosku, Manon Lescaut), v dramatech (Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou) a filmových scénářích (Eroticon). Příznačné jsou i programové komentáře k vlastnímu dílu a k modernímu umění (Moderní básnické směry). Dobovou atmosféru zachytil v torzu pamětí Z mého života. Překládal zejm. francouzskou, ruskou, anglickou a německou poezii.

Narozen za poslední lunační osminy, s horoskopem, kde se přelévají vlastní postoje a hledání do práce se slovem, do vztahů a jejich naplňování, ve zdánlivě pohodovém projevu.
V hor. je neaspektovaný Neptun vnitřním midpunktem pro Slunce a Venuši, retr. Uran pro Slunce a Pluto. Mezi Venuší a Uranem je přesný bikvintil, JU/MA kvikunx, retr. Ur konj.DH, ME přesně na rozhraní Býk/Blíž. Chybí opozice a sextil, převažuje 6 planet ve variabilním/mutuálním modu.
Od Novu před narozením (8Býk26) přešla Luna 2x přes Mars, který s dalším – 1.Novem po nar. (6 Blíženci47 – sek.dir. odp. r. 1902) nastoupil na jeho místo. Během této konj. Slunce a Luny došlo k úplnému zatmění Slunce.
K zatmění Luny došlo při Úplňku na 21Blí39/21Stř39 - sek.dir. 1918.
2. Nov po nar. na 4Rak555 – sek. dir. 1931
V horoskopu pro den úmrtí je mystický obdélník JU/VE/ME/PL, Pluto právě vstoupil do znamení Lva.

Sabiánské symboly:
Slunce nat. - REVOLUČNÍ ČASOPIS VOLÁ PO AKCI (explozivní tendence potlačených citů a zakořeněných emocí)
Uran nat. - V LEVÉ ČÁSTI STAROBYLÉHO CHRÁMU HOŘÍ LAMPA VE TVARU LIDSKÉHO TĚLA (hodnota "návratu k tělu", obhajovaná moderními mysliteli v zájmu zachování rovnováhy s intelektualitou a objektivním vědomím.)
Neptun nat.- STROMY, POKRYTÉ JINOVATKOU, PROTI ZIMNÍ OBLOZE ((zjevení archetypální formy a základního rytmu existence)
Nov před nar. - VÁNOČNÍ STROMEČEK, CELÝ OZDOBENÝ (umět si v černých chvílích vytvořit vnitřní pocit štěstí)
1.Nov - STUDNA, RUMPÁL A VĚDRO VE STÍNU MAJESTÁTNÍCH STROMŮ (primární lidská víra ve skrytou, nezničitelnou sílu života)
1.Úplněk - SVÁTEK VINOBRANÍ. PÁRY SPOLU TANČÍ (radostné, zdravé a přirozené prožívání organických procesů a citových popudů)
2.Nov - NA ŽELEZNIČNÍM PŘEJEZDU JE AUTO ZNIČENO SRÁŽKOU S VLAKEM (tragické následky, které se pravděpodobně projeví, když se vůle jedince lehkomyslně napře proti síle kolektivní vůle společenství)
2.Úplněk - BENÁTŠTÍ GONDOLIÉŘI HRAJÍ SERENÁDU (štěstí jako základní tón společenské integrace a přizpůsobení se zvyku)