Encyklopedie

28.5.1807 horoskop více... komentář...

Agassiz [agasi] Jean-Louis, * 28. 5. 1807, + 14. 12. 1873, švýcarský ichtyolog, geolog a zoolog, profesor na Harvardově univerzitě, v Cambridgi (Massachusetts). V roce 1829 publikoval poznatky z výzkumu kolekce brazilských ryb v díle Selecta genera et species piscium quae in itinere per Brasiliam collegit JB de Spix, spolupracoval s Cuvierem na výzkumu fosilních ryb a vydal Recherches sur les poissons fossiles (Výzkum fosilních ryb), objevil význam šupin pro systematiku ryb.

Narozen na konci 6. lunační osminy, rozprostraněný horoskop – pl. do 10st. od Nodálních os, yod MA,VE/JU (MA/VE a JU/VE přesné asp.), rádlo MA,PL/VE, ME je midp. Pro SA/NE, JU pro VE/MA, UR pro VE/JU, VE konj. stálice Canopus (význam JU,SA).
Nov před nar. 16Býk10 je v konj. s nat. ME, septilový trojúh. MA,Ur/Ju (JU hrot III.n.d., MA/UR př. Septil), retr. SA,UR,NE
1.Nov – sek.dir. 1816 – 14Blíženci32 (zatmění Slunce), T-kva MA,PL/Nov, ME Novu konj. nat. SL, retr. JU,SA,UR,NE,6 pl. variabilní mod.
2.Nov – sek.dir. 1845 – 12Rak36 je v konj. s nat. VE, duch. trojúh. NE,ME/MA (př. sextil MA/NE), chybí obs. zemským živlem, retr. JU,SA,NE,PL – stac. UR, NE 0 st. Vodnáře, Luna nepřešla přes ME – ME přešel přes SL.
násl. FULL – sek.dir. 1859 – 25Rak 57, VE konj. nat. MC n.d., T-kva. FULL/UR, rádlo FULL/NE, retr. JU,NE,PL
úmrtí – sek. dir. DO konj. nat. SL, LU/UR př. kva., retr. JU,NE,PL
úmrtí – tranzit – ME konj. nat.NE, PL konj. nat. ME, III.n.d. konj. nat. VE, V. konj. nat. MA, XI. konj. nat. PL, př. tri JU 0st. Váhy/SA 0st. Vodnář, př. bikvintil ME/NE, retr. UR,NE,PL

Sabiánské symboly:
Slunce nat. - STUDNA, RUMPÁL A VĚDRO VE STÍNU MAJESTÁTNÍCH STROMŮ (primární lidská víra ve skrytou, nezničitelnou sílu života)
Merkur nat. – Z OCEÁNU SE NOŘÍ NOVÝ KONTINENT (příliv nových potencionálních možností, který následuje po krizi)
Venuše nat. – ČÍŇANKA KOJÍ DÍTĚ, JEHOŽ AURA UKAZUJE, ŽE JE VTĚLENÍM VELKÉHO UČITELE (projevení hodnoty, skryté ve zkušenosti, jejíž hlubší význam jsme pochopili)
Jupiter nat. – BAROMETR (schopnost rozpoznat základní přírodní jevy, která nám umožňují předem plánovat naše jednání)
Uran nat. - LETADLO STOUPÁ VYSOKO K JASNÉMU NEBI (vědomá schopnost přesáhnout konflikty a tlaky osobního života)
Nov př. nar. – SYMBOLICKÁ BITVA MEZI "MEČI" A "POCHODNĚMI“ (odmítnutím závislosti na minulosti se hledající stává válečníkem, znovu bojujícím ve věčné "Velké Válce")
1.Nov – DVĚ HOLANDSKÉ DĚTI SPOLU MLUVÍ, SDĚLUJÍ SI NAVZÁJEM SVÉ POZNATKY (potřeba tříbení vlastních zkušeností v kontaktech s lidmi podobného smýšlení a názorů)
2.Nov - HLASUJÍCÍ RUKA SE VZTYČENÝM PALCEM (síla vůle při formování charakteru)
FULL – HOSTÉ SI ČTOU V KNIHOVNĚ LUXUSNÍHO DOMU (převod společenské výlučnosti na úroveň intelektuálního potěšení)
Dračí ocas nat. – NOVĚ ZPŘÍSTUPNĚNÁ TERITORIA NABÍZEJÍ PRŮKOPNÍKU NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI (energie a potěšení, plynoucí z nových začátků)
Dračí hlava nat. - V LEVÉ ČÁSTI STAROBYLÉHO CHRÁMU HOŘÍ LAMPA VE TVARU LIDSKÉHO TĚLA (hodnota "návratu k tělu", obhajovaná moderními mysliteli v zájmu zachování rovnováhy s intelektualitou a objektivním vědomím)

28.5.1883 horoskop více...

Talich Václav, * 28. 5. 1883, + 16. 3. 1961, český dirigent a pedagog; profesor na mistrovské škole konzervatoře v Praze, na Akademii múzických umění v Praze, na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. 1919 – 41 šéfdirigent České filharmonie, 1942 – 44 šéf opery Národního divadla v Praze, 1949 – 52 dirigent Slovenské filharmonie. Jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů. Interpret zejm. děl českých skladatelů, dále W. A. Mozarta, P. I. Čajkovského a francouzských impresionistů. Z jevištních nastudování významná zejm. Rusalka (A. Dvořák), Prodaná nevěsta (B. Smetana), Libuše (B. Smetana), Nevěsta messinská (Z. Fibich), Kouzelná flétna (W. A. Mozart), premiéra opery Julietta (B. Martinů).

28.5.1884 horoskop více...

Beneš Edvard, * 28. 5. 1884, + 3. 9. 1948, český politik. Bratr Vojty Beneše. Studoval filozofii, sociologii, politické vědy a práva na univerzitách v Praze, v Dijonu, v Londýně a v Berlíně. Od 1912 docent, od 1921 profesor sociologie na FF UK v Praze, 1921 profesor sociologie. Stoupenec a spolupracovník T. G. Masaryka, představitel České strany pokrokové (realistické). Po vypuknutí 1. světové války se zapojil do protirakouského odboje. Od roku 1915 spolu s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem vůdčí představitel zahraničního odboje. V letech 1916 – 18 tajemník Národní rady československé v Paříži; významně se zasloužil se o vznik československé republiky. 1918 – 35 ministr zahraničí (1921 – 22 současně i předseda vlády). Stál u zrodu Společnosti národů a významně se podílel na její činnosti. Tvůrce československé zahraniční politiky v meziválečném období i za 2. světové války a těsně po ní. Před 2. světovou válkou se orientoval na Francii a Malou dohodu, 1935 uzavřel československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Ve vnitřní politice byl jedním z představitelů skupiny tzv. Hradu, 1923 – 35 člen národně socialistické strany, 1920 – 26 a 1929 – 35 poslanec Národního shromáždění. 14. 12. 1935 zvolen prezidentem, v září 1938 pod nátlakem přijal mnichovský diktát, v říjnu 1938 abdikoval a emigroval. V roce 1940 vytvořil v Londýně exilovou státní reprezentaci (převzal opět funkci prezidenta), 1943 uzavřel v Moskvě novou československo-sovětskou smlouvu a zahájil jednání s československými komunisty o poválečném uspořádání ČSR. V dubnu 1945 jmenoval v Košicích první vládu Národní fronty, v květnu 1945 se vrátil do Prahy. V říjnu 1945 potvrzen v prezidentském úřadě (v červnu 1946 znovu zvolen). V letech 1945 – 48 působil svou autoritou k obnově demokratického zřízení a k jeho obraně před komunistickou totalitou. V únoru 1948 zprvu podpořil demisi demokratických ministrů, posléze však podlehl komunistickému nátlaku, demisi přijal a jmenoval Gottwaldovu vládu. V květnu 1948 odmítl podepsat novou ústavu (Ústava 9. května) a v červnu 1948 abdikoval. Autor spisů Stranictví (1912) Světová válka a naše revoluce (1927 – 28), Úvahy o slovanství (1944), Demokracie dnes a zítra (1946), Paměti. Od Mnichova k nové válce a novému vítězství (1947), Mnichovské dny (Londýn 1958, Praha 1968), z nichž většina vyšla v řadě vydání.