![]() |
Úvodní strana |
| Vančura Vladislav, * 23. 6. 1891, + 1. 6. 1942, český prozaik, dramatik a filmový režisér; původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo, vycházející z experimentálního a expresívního pojetí, se vyznačuje hledáním nových forem, osobitým slohem a jazykem, zejm. v typické větné periodě a v lexikálních archaismech. Zahrnuje monumentalizaci chudoby (Pekař Jan Marhoul), groteskní apokalypsu (Pole orná i válečná), úsměvnou humoresku (Rozmarné léto – zfilmováno) i jazykový experiment (Hrdelní pře aneb Přísloví). Ve 30. letech se obrátil k velkorysé epice (Markéta Lazarová – zfilmováno, Tři řeky, nedokončené Obrazy z dějin národa českého), společenskému románu (Útěk do Budína, Konec starých časů – zfilmováno, Rodina Horvatova) a povídkám (Luk královny Dorotky – zfilmováno). Autor dramat (Josefína) a filmových libret. Režíroval filmy Před maturitou a Na sluneční straně; zvláštní místo zaujímá film z Podkarpatské Rusi Marijka nevěrnice, na němž spolupracoval s I. Olbrachtem, K. Novým a B. Martinů. Pro děti napsal pohádkovou knížku Kubula a Kuba Kubikula. Popraven gestapem po atentátu na R. Heydricha. | ||
Narozen po úplňku, na poč. 5/8 lunačního cyklu, 6x variab.mod., 0 fix.mod., 0 oheň, 0 opozice, Stell. 4pl. v Blíž., retr. UR, UR mp. VE/JU, stálice: SL konj. Tejat prior (ME VE) a VE, PL konj. Aldebaran (MA) a MA konj. Sirius (JU MA) Canopus (SA JU), Ne konj. PL!, ČL op. JU!, troj. SL tri UR okt. SA kvint. SL a MA 2sep. UR okt. SA sex. MA. Nov před nar. – 15Blíž.38 – centrální prstenc. Zatmění SL, 0 oheň, 6 variab., 5 vzduch, UR retr., Nov konj. nat. ME, MA konj. nat. SL, ME novil MA!, ČL kva Nov!. 1.Nov – sek. dir. r. 1904 – 13Rak46 konj. nat. MA, 0 oheň, 5x voda, 5xx kard.m., 0 fix.m., 5x variab.m., UR stac.!!, JU novil NE PL, DH 2kvint. UR, troj. NE PL kva. SA sep. MA okt. NE PL, tr. Nov 2sep. UR okt. SA sex. Nov. 2.Nov – sek.dir. r. 1933 – 11Lev 59 konj. MA, 5x variab. m., NE PL konj.!!, UR sep. ME!, tr. JU op. SA okt. VE 3okt. JU., LU 2x přes MA Úmrtí dir. – NE konj. PL konj. nat. VE !, ME(SA) konj. nat. CL. Sabiánské symboly: Slunce nat. – ČLOVĚK NA KOUZELNÉM KOBERCI SE NEHYBNĚ VZNÁŠÍ NAD NEDOZÍRNOU PLÁNÍ (schopnost rozšířit vlastní vědomí upevněním svého nazírání na věci na vyšší úrovni) Venuše nat. – TOULEC PLNÝ ŠÍPŮ (agresivní postoj člověka k přírodnímu životu, nutný pro přežití a dobytí) Mars nat. – VELMI STARÝ MUŽ, OTOČENÝ TVÁŘÍ K VELKÉ TEMNÉ OBLASTI NA SEVEROVÝCHODĚ (naplnění v transcendující a neměnné moudrosti) Pluto, Neptun nat. – STÁVKUJÍCÍ DĚLNÍCI OBKLOPUJÍ TOVÁRNU (síla ambiciózní mysli, rozvracející organickou celistvost lidských vztahů) Cerná Luna nat. – TABULKA OUIJA (schopnost kontaktovat hlubší , nepřístupná místa nevědomé psyche, a vnímavost vůči okultním náznakům a znamením) Nov před nar. – ŽENA-AKTIVISTKA V EMOTIVNÍM PROJEVU DRAMATIZUJE SVÉ POHNUTKY (vášnivá reakce na hluboký nový zážitek) 1.Nov – VELMI STARÝ MUŽ, OTOČENÝ TVÁŘÍ K VELKÉ TEMNÉ OBLASTI NA SEVEROVÝCHODĚ (naplnění v transcendující a neměnné moudrosti) 2.Nov – DOSPĚLÍ NA VEČERNÍ GARDEN PARTY. TRÁVNÍK JE OSVĚTLEN BAREVNÝMI LAMPIÓNY (relaxace ve skupině, v příjemném prostředí: únik z pracovní rutiny) Dračí ocas nat. – STARÁ SOVA SEDÍ SAMA NA VĚTVI VELKÉHO STROMU (vyvážený a moudrý postoj k existenci, založený na jasném vnímání nevědomých faktorů a jejich působení) Dračí hlava nat. - REVOLUČNÍ ČASOPIS VOLÁ PO AKCI (explozivní tendence potlačených citů a zakořeněných emocí) |
| Anouilh [anuj] Jean, * 23. 6. 1910, + 5. 10. 1987, francouzský dramatik a režisér. Ústředním tématem jeho divadelních her je marná vzpoura čistoty jedince proti špinavosti kořistnického světa; hrdina podléhá pocitu marnosti a absurdity a nakonec odmítá přijmout víru v ozdravění společnosti, do které je vržen a proti níž marně bojuje. Jen ojediněle vítězí ideální dobro poctivců (tzv. hry růžové, např. Ples zlodějů), neboť většinou jsou postavy již předem osudově určeny k záhubě (tzv. hry černé, např. Antigona, která marně bojuje s tyranstvím, aby uchránila svůj čistý dětský svět). Anouilh prostřednictvím divadelních her komentoval současný svět. V závěru své tvorby psal konverzační komedie, v nichž se donekonečna promítá jeho skeptická vize světa a marnosti jakékoli vzpoury. Česky též vyšlo např. Cestující bez zavazadel, Skřivánek, Valčík toreadorů. |
Ze současnosti 22/06 23/06 24/06 Úvodní strana | Poradna