Úvodní strana |
| Petrarca [petrarka] Francesco, * 20. 7. 1304, + 19. 7. 1374, italský básník a prozaik. Znalec antické kultury a klasické filologie, často nazýván otcem humanismu. Literární činnost střídal s politickou činností a diplomatickými posláními. Snil o sjednocení Itálie jako dědičky antického Říma, proto vítal pokus římského tribuna lidu Coly di Rienzo o založení republiky; k nastolení míru a pořádku v Itálii vyzýval Karla IV., s nímž se setkal v roce 1354 v Mantově a 1368 v Udine. 1356 navštívil Prahu. Korespondence s Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a kancléřem Janem ze Středy v letech 1351 – 68 (některé dopisy vyšly v českém výboru Listy velkým i malým tohoto světa) přispěla k rozvoji humanismu v Čechách. Hlavní význam přikládal Petrarca své latinské tvorbě; hledal a studoval antické rukopisy, napsal řadu děl v latině, z nichž nejvýznamnější je nedokončený epos v hexametrech Africa (1338) o punských válkách. Latinsky psal i dopisy, literárně zpracované do několika sbírek. Výrazem jeho niterné náboženské krize, jejíž začátek sám datoval rokem 1336 výstupem na Mont Venteux, jsou tzv. asketické spisy; nejvýznamnější je Secretum (Tajemství) a tři dialogy mezi básníkem a sv. Augustinem. Setkání se šlechtičnou Laurou 6. 4. 1327 v avignonském chrámu sv. Kláry se stalo podnětem k psaní milostné lyriky, kterou skládal po celý život a shrnul do sbírky později nazvané Zpěvník (původní latinský název Rerum vulgarium fragmenta – Fragmenty v lidové řeči). Obsahuje 355 básní (317 sonetů, 29 canzon, 9 sestin, 7 balad a 4 madrigaly), rozdělených na verše „ze života“ a „po smrti“ Laury, ještě idealizované, ale již s rysy pozemskými. Přínosem je psychologická hloubka vyjádření myšlenek, citů a nálad milujícího člověka, zobrazení vlastního vnitřního světa básníka, zmítaného rozporem mezi pozemskými city a oddaností Bohu. Božskou komedii napodobuje didakticko-alegorický epos Trionfi (Triumfy), v němž vynikají lyrické pasáže, svými motivy příbuzné Zpěvníku. Petrarkova lyrika je nová hloubkou psychologické analýzy a dokonalou básnickou formou i jazykem. Ovlivnila nejen tzv. petrarkisty 16. stol., ale i pozdější italské lyriky až po G. Ungarettiho; po staletí byla vzorem i pro poezii evropskou. |
| Hillary [hileri], sir Edmund Percival, * 20. 7. 1919, novozélandský horolezec a polárník. Spolu s nepálským šerpou Tenzingem Khumdžungem Bhótijou Norkeyem vystoupili 29. 5. 1953 jako první na nejvyšší horu světa Mount Everest (8 848 m n. m.). 3. 1. 1958 dosáhl jako vedoucí novozélandské antarktické expedice jižního pólu. | ||
Narozen mezi 6. a 7/8 lunačního cyklu, Luně zbývá PL MA JU. 5 kard, 5 voda, 0 vzduch,retr. UR, Stell. PL MA SL JU/Rak a NE ME SA/Lev, MA konj. Alhena (ME VE), SL konj.JU?!, LU kva JU?!, VE novil DH?!, UR konj. IC n.d.!!, ?Rádlo UR SA/LU, ?VE 3okt LU kvint MA sep SA, ?LU kva SL JU okt VE 3okt LU, ? UR sex LU kva SL JU 2kvint UR. Nov před nar. – 5Rak8, uranský Trychtýř, 6 voda, 0 země, MA okt NE!, ME semisex JU!, Nov konj. PL, 0 pl. konfig. 1.Nov – sek.dir. r. 1926 – 3Lev 8, LU 2x přes JU, uranský Trychtýř, 5 fix, 5 oheň, 0 vzduch, retr. UR, Stell. PL MA JU/Rak a Nov NE ME SA/Lev, ME konj. nat. SA!, ME konj. SA!!, JU konj. 9.n.d.nat.!, 0 pl. konfig. 2.Nov – sek.dir. r.1955 – 1Panna22, LU 2x JU, LU 2x ME, 5 fix, ME stac.!!, retr. VE UR, Stell. MA JU ME/Lev a Nov SA VE/Panna, PL konj. MA nat., Nov semisex MA!, Nov konj. SA!, MA semisex SA!, UR konj. IC n.d.!, UR kvink MA sex VE 3sep UR, UR 4novil JU sep VE 3sep UR. 1962 – sek.dir. – záp. elong. ME 20Lev29, SL 8Panna17 (18st11m8s) 3.Nov – sek.dir. r.1985 – 0Váhy5, LU 2x VE, retr. VE UR, ME konj. VE 2.Novu!, Stell JU NE MA/Lev a SA VE ME/Panna, Nov novil MA!!, JU konj. NE přesně!, ME konj. 11.n.d., 0 pl. konfig. Full – sek.dir. r.2000 – SL 15Váhy13, PL stac.!!, retr. UR, PL konj. MA nat., Mc konj. nat. MA, Rádlo SL LU/JU NE, LU 3okt MA okt SL op LU. Sabiánské symboly: Slunce nat. – DIVOKÁ BOUŘE NAD ÚDOLÍM, PLNÝM LUXUSNÍCH OBYDLÍ (konfrontace se společenským převratem, vyžadujícím přehodnocení strnulých hodnot) nebo MLADÁ INDIÁNKA PŘEDSTAVUJE SHROMÁŽDĚNÉMU KMENI SVÉHO BÍLÉHO MILENCE (vnitřní přerod bezvýhradným přijetím prvotních hodnot a z toho vyplývající jejich projevení v lidském těle a jeho přirozených funkcích) Mars nat. – SKUPINA OBLEČENÝCH KRÁLÍKŮ SI VYKRAČUJE JAKO PŘI OFICIÁLNÍM DEFILÉ (všechny formy života mají sklon imitovat vyšší formy. Stimuluje to růst)nebo MALÉ, NAHÉ DĚVČÁTKO SE SKLÁNÍ NAD RYBNÍKEM A POKOUŠÍ SE CHYTIT RYBU (prvotní, naivní zápas o vědění, a o tolik prchavé pochopení života) Nov před nar. – LOVNÍ PTÁCI SI VYSTÝLAJÍ HNÍZDO (vnitřní já se instinktivně odevzdává novým formám života) 1.Nov – FORMÁLNĚ OBLEČENÝ STARŠÍ MUŽ STOJÍ U TROFEJÍ, KTERÉ SI PŘIVEZL Z LOVECKÉ VÝPRAVY (mužská vůle přemoci svou animální přirozenost a udělat dojem na sobě rovné tím, že jim předvede rutinu při provádění dávných tradičních rituálů moci) 2.Nov – VELKÝ BÍLÝ KŘÍŽ, VÉVODÍCI KRAJINĚ (moudrost a soucit, které mohou vyniknout jako následek prožitého utrpení a izolace) Merkur – záp. elong. – PŘIOTRÁVENÁ KUŘATA ZMATENĚ TŘEPOU KŘÍDLY A ZKOUŠEJÍ VZLÉTNOUT (mnohdy negativní a občas směšně absurdní první zkušenost s duchovními učeními) 3.Nov – VE SBÍRCE DOKONALÝCH EXEMPLÁŘŮ MNOHA BIOLOGICKÝCH FOREM VYSTAVUJE SVÁ NÁDHERNÁ KŘÍDLA MOTÝL, TĚLO PROTKNUTÉ TENKÝM ŠPENDLÍKEM (nesmrtelná realita archetypu a její odraz v dokonalém, zasvěceném životě) Full – SL: - MOLO , KTERÉ PO BOUŘI POTŘEBUJE REKONSTRUKCI (potřeba udržovat v činnosti pevná spojení mezi širým nevědomím a vědomím ega) a LU: VE SVĚTLE ZÁPADU SLUNCE JE VIDĚT DUCHY PŘÍRODY A JEJICH PŮSOBENÍ (sladění s vnitřním nábojem neviditelných sil přírody) Dračí ocas nat. – MIKULÁŠ POTAJÍ STRKÁ DÁRKY DO PUNČOCH, VISÍCÍCH NA KRBU (odměněná víra v duchovní požehnání) Dračí hlava nat. - ZPĚNĚNÉ, BÍLÉ VRCHOLY VLN UKAZUJÍ, ŽE VÍTR MOŘE OVLÁDÁ (mobilizace energií nevědomí, vyvolaná tlakem nadosobních motivů) |
Ze současnosti 19/07 20/07 21/07 Úvodní strana | Poradna