Úvodní strana |
| Jan Lucemburský, * 10. 8. 1296, + 26. 8. 1346, král český v letech 1310 – 46, titulární král polský 1310 – 35, hrabě lucemburský, generální vikář římskoněmecké říše v předalpských zemích; syn hraběte Jindřicha Lucemburského, pozdějšího římskoněmeckého krále a císaře Jindřinicha VII., otec pozdějšího krále a císaře Karla IV., Jana Jindřicha Lucemburského, Václava, pozdějšího vévody lucemburského, a pěti dcer, z nichž významná Jitka, manželka francouzského krále Jana II. Dobrého. Vychován na francouzském dvoře Filipa IV. Sličného. V roce 1310 uzavřel ve Špýru (Speyer) sňatek s Eliškou Přemyslovnou, což mu otevřelo cestu k českému trůnu, který vybojoval v zápase s Jindřichem Korutanským. Korunovace v roce 1311 byla podmíněna tzv. inauguračními diplomy, jež si vymohla česká šlechta. Po překonání rozporů s českou šlechtou v tzv. domažlickém míru 1318 se orientoval na zahraniční politiku, v níž zprvu podporoval římského panovníka Ludvíka Bavora proti Habsburkům; v roce 1322 získal od něj jako trvalou zástavu Chebsko, 1319 – 29 připojil k české koruně Horní Lužici a 1335 většinu slezských knížectví. 1335 se vzdal nároků na polskou korunu, 1330 – 33 se pokusil v severní Itálii vybudovat signorii pod svým vedením. V roce 1334 uzavřel sňatek s Beatrix Bourbonskou a v témže roce jmenoval staršího syna Karla markrabětem moravským, ve skutečnosti mu přenechal správu českých zemí. Napětí mezi ním a Karlem bylo odstraněno 1341, od té doby podporoval jeho úsilí získat římský královský titul na úkor Ludvíka Bavora, s nímž se v roce 1336 rozešel. 1346 jako kurfiřt odevzdal hlas v Karlův prospěch, brzy poté padl na straně Francie v bitvě proti Anglii u Crécy (Kresčaku). |
| Amado [amadu] Jorge, * 10. 8. 1912, brazilský romanopisec, novelista, životopisec. 1945 – 48 poslanec za komunistickou stranu, 1948 – 52 v exilu v Evropě, mj. v Československu. Od roku 1957 se věnuje výhradně literární činnosti. V románech spojujících lyričnost se sociálním dokumentem sleduje závažné brazilské problémy, líčí osudy lidských postav, zaznamenává historii bojů o vlastnictví půdy a o politickou moc v kraji kakaových plantáží, zdůrazňuje etnické a kulturní míšenectví v Brazílii. V pozdějších dílech více uplatnil spontánní vypravěčství a humor. Do češtiny přeložena podstatná část jeho díla: Mrtvé moře, Jubiabá, Země bez konce, Země zlatých plodů, Mulatka Gabriela, Staří námořníci, Dona Flor a její dva manželé, Pastýři noci, Pasačka koz aneb Návrat marnotratné dcery. |
| Lyotard [lijotár] Jean-François, * 10. 8. 1924, + 21. 4. 1998, francouzský filozof; přední představitel postmoderní filozofie. Podle Lyotarda se dosud civilizace snažila sama sebe legitimovat a vysvětlit pomocí určitých příběhů (metanarací, mýtů) a vyprávění, které ukazovaly vznik a smysl kultury a dávaly jí jednotný ráz. Později tuto úlohu převzala racionální věda, sjednocující kulturu tím, že se dovolává univerzálního rozumu. Plodem racionality (osvícenství) byla idea pokroku. Pro postmoderní dobu však tyto metanarace ztratily přesvědčivost, neboť se ztratila i přesvědčivost velkých hrdinů a velkých cílů. Velkou ideovou jednotu vystřídala pluralita. Z díla: O postmodernismu. | ||
Narozen ve 3/8 lunačního cyklu, LU přešla NE ME SA JU. Nativita: 5x variab, retr. MA UR, ME konj. Mizar(MA), NE konj. Ras Elased Aus.(SA MA), PL konj. Sirius(JU MA), žádná pl. konf. Sekundární direkce: Nov před nar. – 8Lev16 – zatm. SL, retr. MA JU UR, Rádlo ME MA/VE, JU 2sep UR 2kvint SA okt JU, ME 4novil UR 2sep VE sex ME. 1928 - Full – SL 21Lev43 – zatm. LU (SL konj. DH orb.1st.17min) 1929 – vých elong. ME 19Panna38, SL 22Lev15 (27st25m55s) 1944 – 1.Nov – 6Panna40 – zatm. SL, 5 variab., retr. ME MA UR, ME kvink MA3okt PL kvint ME, v min. cyklu LU přešla 2x NE. 1973 – 2.Nov – 5Váhy25, retr. UR, Nov okt VE!!!, VE konj. DH!!, SA 3decil PL!!, T kva ME UR/JU, VE okt Nov 2novil PL decil VE, v min. cyklu přešla LU 2x ME. 1987 – Full – SL 19Váhy13, retr. UR, SL/LU = 3./9.n.d., SA 3okt UR!!, NE konj. DH nat.!!, Drak NE sex SL sex JU tri LU tri NE, NE kvint SA3okt UR 3sep NE, ME 4novil UR tri PL kva ME, SL op LU 3okt VE okt SL, JU kvint MA 3okt PL 3sep JU. Úmrtí dir. – 5 var, 5 voda, retr. UR PL, JU kva SA!!, UR sep NE!, NE kvint SA 3okt UR 3sep NE, T kva VE UR/JU, VE okt SA 3okt UR op VE, NE tri JU 3sep PL novil NE, SA okt JU kva VE okt SA, SA okt JU kvint MA tri SA. Úmrtí tranzit – retr. MA PL, PL konj. JU nat.!!!, DH konj. SL nat. orb.1st., ME sex NE!, VE op PL!, JU sex UR!, T kva MA,SL SA/NE, MA kva NE kvint JU 4novil MA, MA kva NE sex ME 3sep MA. Sabiánské symboly: Slunce nat. – CHEMIK PŘEDVÁDÍ SVÝM STUDENTŮM POKUS (lidská mysl prožívá vzrušení z objevování při zkoumání skrytých přírodních procesů) Merkur nat. – JEMNÝ HEDVÁBNÝ KAPESNÍK, DĚDICTVÍ PO VÝZNAMNÝCH PŘEDCÍCH (kvintesence skutků správně vykonaných) nebo ARISTOKRATICKÁ RODOVÁ LINIE, ZOBRAZENÁ JAKO STROM (hluboká vázanost individuálního charakteru na rodové kořeny) Neptun nat. – PŘIOTRÁVENÁ KUŘATA ZMATENĚ TŘEPOU KŘÍDLY A ZKOUŠEJÍ VZLÉTNOUT (mnohdy negativní a občas směšně absurdní první zkušenost s duchovními učeními) PL nat. – HLASUJÍCÍ RUKA SE VZTYČENÝM PALCEM (síla vůle při formování charakteru) Nov před nar. – SKLÁŘI SVÝM SOUSTŘEDĚNÝM DECHEM TVARUJÍ NÁDHERNÉ VÁZY (potřeba zapojit své nejduchovnější a vitální energie do tvůrčího aktu, v zájmu vytvoření významné a krásné nové formy) Full – SL: POŠTOVNÍ HOLUB, PLNÍCÍ SVŮJ ÚKOL (spiritualita ve smyslu přípravy na službu lidstvu) a LU: NA PODLAZE VE ŠKOLCE JE MĚKKÝ KOBEREC, ABY SI DĚTI MOHLY HRÁT V TEPLE A POHODLÍ (vřelost porozumění , daná těm, kdo jsou už na startu života připraveni otevřít se novým možnostem) 1.Nov – HARÉM (osudová (ač mnohdy přímo vyhledávaná) podřízenost rozmarům nebo touhám emocionální povahy) 2.Nov – ČLOVĚK ZKOUMÁ SVÉ IDEÁLY, KTERÉ SVÝM VNITŘNÍM ZRAKEM VIDÍ V KONKRÉTNÍCH FORMÁCH (potřeba zřetelně vizualizovat vlastní sny nebo ideály, aby mohly skutečně nabýt účinnosti) Full – SL: RABÍN, VYKONÁVAJÍCÍ SVÉ POVINNOSTI (schopnost čerpat sílu z tradice předků, pro inspiraci a službu svým bližním) a LU: ZIMA. MLADÁ DÍVKA SYPE PTÁKŮM (překonávání krizí soucitem) Dračí ocas nat. – ČLOVĚK, KTERÝ PŘEKONAL SVÉ VÁŠNĚ, UČÍ HLUBOKÉ MOUDROSTI VE SMYSLU SVÉ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI (konstruktivní užití tvrdých zkušeností z minula jako příkladů pro ty, kdo stále ještě bojují se svými vášněmi) Dračí hlava nat. - ČLOVĚK, SOUSTŘEĎUJÍCÍ SE NA SVÉ NITRO, NAPROSTO BEZ ZÁJMU O SVŮJ ZEVNĚJŠEK A UPRAVENOST (vnitřní zaměření energie a vědomí za cenu vší vnější aktivity a zájmů) |
| Páral Vladimír, * 10. 8. 1932, český prozaik. Vytvořil osobitý typ umělecké výpovědi a svědectví o degradaci společenského i soukromého života v totalitní konzumní společnosti (Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena). Po neúspěšných pokusech vyrovnat se s tlakem normalizačních konvencí (Mladý muž a bílá velryba) se obrátil zejm. k vědeckofantastickým prózám (Válka s mnohozvířetem, Země žen). Témata různých podob lásky zpracoval v próze Dekameron 2000 aneb Láska v Praze. Autor románů Kniha rozkoší, smíchu a radosti a Playgirls. |
Ze současnosti 09/08 10/08 11/08 Úvodní strana | Poradna