Úvodní strana |
| Rameau [ramo] Jean Philippe, * 25. 9. 1683, + 12. 9. 1764, francouzský skladatel, varhaník, clavecinista a hudební teoretik. Navázal na dílo J.-B. Lullyho a dovršil typ francouzské barokní opery (Hippolyte et Aricie, Castor et Pollux, Dardanus, Les Indes Galantes). Dále psal zejm. skladby pro clavecin (tři knihy Pičces de clavecin), kantáty, hudbu baletní. Autor teoretického díla Traité de l’harmonie (Pojednání o harmonii), které tvoří základ moderní nauky o této hudební disciplíně. |
| Friedrich Wilhelm II. [fridrich vilhelm], * 25. 9. 1744, + 16. 11. 1797, pruský král od roku 1786 z rodu Hohenzollernů; synovec krále Friedricha II. Jeho vláda ovlivněna dvorskou kamarilou, zpočátku liberalizoval režim svého předchůdce, neurovnanou finanční politikou však oslabil ekonomiku země. V zahraniční politice spolupracoval s Ruskem a rakouským císařem na rozdělení Polska a boji proti francouzské revoluci, v roce 1795 byl donucen basilejským mírem vzdát se všech území na levém břehu Rýna. |
| Kvapil Jaroslav, * 25. 9. 1868, + 10. 1. 1950, český divadelní režisér, dramatik a básník (Padající hvězdy, Růžový keř); manžel H. Kvapilové. Od 1900 režisér, dramaturg a od 1912 šéf činohry Národního divadla v Praze. V dramatické tvorbě spojoval novoromantický symbolismus s národním pohádkovým lyrismem (Princezna Pampeliška, Oblaka, libreto Dvořákovy Rusalky). Autor memoárů O čem vím. | ||
Narozen ve 3/8 lunačního cyklu. Nativita: 7 kard, retr. JU NE PL,ME konj. Arcturus (JU MA), SA konj. Acrab (MA SA), SA konj. Yed posterior (MA), UR konj. Wasat (SA), VE tri NE!, VE kva PL!, UR sex PL!!, SA 3okt NE!!, ME tri CL!, T kva ME NE/UR, Prst Sv. NE UR/SA, T kva LU UR/ME, SL 3okt PL kva VE okt SL, SA sep LU 3sep VE 2sep SA. Sekundární direkce: Nov před nar. – 23Panna55, 5kard, retr. JU NE PL, ME sep SA, UR kva NE!, UR sex PL!, Prst Sv. NE UR/SA, Duch. tr. Nov PL/MA, Rádlo ME JU/VE. 1868 – záp. elong. VE 16Lev47, SL 2Váhy54 (19st53m50s) 1886 – vých. elong. ME 15Štír8, SL 20Váhy23 (24st54m2s) 1889 – 1.Nov – 22Váhy52, 5 kard, Nov koj. ME nat.!, Nov okt VE!!, MA tri JU!, ME tri UR!!, ME op PL, Nov konj. 3.n.d.!!, NE sep CL!!, T kva Nov NE/UR, V. tri SA JU MA, Prst Sv. NE UR/SA. 1918 – 2.Nov – 22Štír24, 5fix, retr. JU UR NE PL, ME stac.! , MA konj. DH, Nov konj. IC n.d., Nov kva MA!, T kva NE VE/UR, Rádlo Nov PL/UR, ME 3sep JU 2sep UR 2sep VE, v min. cyklu přešla LU 2x ME. 1926 – záp. elong. ME 10Štír10, SL 29Štír53 (24st54m2s) 1934 – SL konj. SA 8Střelec13 1947 – ME konj. SA 9Střelec45 1948 – 3.Nov – 22Střelec24, 5 var, retr. UR NE PL, Stell. SA ME Nov/Střelec, ME 3sep PL!, JU 3okt DH!!, Rádlo VE PL/UR, Nov 2sep JU 2sep UR 3sep Nov, v min. cyklu přešla LU 2x SA. 1950 – úmrtí (pro 12:00GMT) – 5 oheň, 0 vzduch, SL konj. 5.n.d.!, LU kva NE, ME tri NE, UR 3okt CL přesně!, JU 3okt DH!, VE konj. IC n.d.!!, T kva LU UR/NE, Rádlo VE PL/UR. Úmrtí tranzit (pro 12:00GMT) – 5 kard, 6 vzduch, VE stac! , retr. ME SA UR PL, Stell. MA LU NE/Váhy, Stell. ME JU VE/Vodnář, SL tri SA!, NE sex PL!, Prst Sv. UR MA/VE, Rádlo PL VE/NE, PL sep LU 2sep SL 3sep PL. Sabiánské symboly: Slunce nat. – TRANSMUTACE PLODŮ MINULÝCH ZKUŠENOSTÍ V SEMENA, KTERÁ ZACHYTÍ VĚČNĚ TVOŘIVÉHO DUCHA (Repolarizace vnitřních energií, vedoucí k tvůrčí centralizaci vědomí) nebo ÚSVIT NOVÉHO DNE UKAZUJE, ŽE SE VŠE ZMĚNILO (Všudypřítomná možnost začít znovu, na novém hodnotovém základu) Merkur nat. – DÍTĚ DÁVÁ PTÁKŮM NAPÍT Z FONTÁNY (příspěvek prostých duší k blahu a štěstí méně vyvinutých bytostí, které žízní po obrodě) nebo HLAS KOHOUTA KOKRHÁČE OHLAŠUJE VÝCHOD SLUNCE (tvůrčí a radostná reakce na životní procesy) nebo MOTÝL, KTERÝ MÁ NA LEVÉM BOKU TŘETÍ KŘÍDLO (schopnost rozvinout v zájmu vnitřního posílení nové způsoby reakce na základní životní situace) Saturn nat. – ZPĚNĚNÉ, BÍLÉ VRCHOLY VLN UKAZUJÍ, ŽE VÍTR MOŘE OVLÁDÁ (mobilizace energií nevědomí, vyvolaná tlakem nadosobních motivů) Uran nat. – SLEPICE ROZHRABUJE HLÍNU, ABY NAŠLA POTRAVU PRO SVÁ KUŘATA (praktický vzah ke každodenní realitě opatřování potravy, nutné k udržovánívnějších aktivit jedince) Nov před nar. – MARY A JEJÍ JEHŇÁTKO (potřeba udržet si při procházení existenčními zkouškami citlivou a čistou prostotu kořene vlastní bytosti) Venuše záp. elong. - FARNÍ SBOR ZPÍVÁ NÁBOŽNÉ PÍSNĚ (pocit sounáležitosti, který spojuje muže a ženy v odevzdání se společnému ideálu) Merkur vých. elong. – DÍVČÍ TVÁŘ, NÁHLE PROMĚNĚNÁ ÚSMĚVEM (dychtivě jdeme vstříc novým prožitkům tím, co je v srdci stále mladé) 1.Nov – HLAS KOHOUTA KOKRHÁČE OHLAŠUJE VÝCHOD SLUNCE (tvůrčí a radostná reakce na životní procesy) 2.Nov - KRÁLÍK SE PROMĚŇUJE V DUCHA PŘÍRODY (pozvednutí animálních popudů na vyšší úroveň) Merkur záp. elong. – TONOUCÍ MUŽ BYL ZACHRÁNĚN (hluboký zájem společenské skupiny o bezpečnost svých členů) SL konj. SA – MATKA VEDE KRŮČEK PO KRŮČKU SVOJE DĚCKO VZHŮRU PO PŘÍKRÉM SCHODIŠTI (v každé sociální situaci je třeba pomáhat méně vyvinutým při překonávání problémů, jejichž řešení společnost po svých členech chce) ME konj. SA – ZLATOVLASÁ BOHYNĚ PŘÍLEŽITOSTI (ŠTĚSTĚNA?) SE OKÁZALE PŘEDVÁDÍ (snahy společnosti o dramatizaci velikosti toho, co nabízí ambiciózní osobě) 3.Nov – SKUPINA IMIGRANTŮ VYPLŇUJE FORMULÁŘE, NUTNÉ PRO VSTUP DO NOVÉ ZEMĚ (vědomě akceptovat novou etapu zkušeností, a být připraven na příležitosti, které přinese) Venuše stac. – POTLAČENÍ LESNÍHO POŽÁRU VODOU, CHEMICKÝMI PROSTŘEDKY A VYPĚTÍM SVALOVÉ ENERGIE (schopnosti a odvaha, nutné k tomu, aby se dostal pod kontrolu destruktivní potenciál lhostejnosti karmických "ran") Dračí ocas nat. – ČLOVĚK, KTERÝ PŘEKONAL SVÉ VÁŠNĚ, UČÍ HLUBOKÉ MOUDROSTI VE SMYSLU SVÉ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI (konstruktivní užití tvrdých zkušeností z minula jako příkladů pro ty, kdo stále ještě bojují se svými vášněmi) Dračí hlava nat. - ČLOVĚK, SOUSTŘEĎUJÍCÍ SE NA SVÉ NITRO, NAPROSTO BEZ ZÁJMU O SVŮJ ZEVNĚJŠEK A UPRAVENOST (vnitřní zaměření energie a vědomí za cenu vší vnější aktivity a zájmů) |
| Faulkner [fókner] William (Harrison), * 25. 9. 1897, + 6. 7. 1962, americký prozaik; zakladatel jižanské literatury 20. stol. Většinu života strávil v Oxfordu ve státě Mississippi. Zpočátku psal pod vlivem válečných zážitků a tvorby S. Andersona. Románem Sartoris zahájil volný cyklus příběhů ze smyšleného yoknapatawphského okresu, který je literárním obrazem jeho rodného kraje. Hlavním tématem je úpadek starých plantážnických rodin (Sartorisové, Compsonové), generační konflikt, vztah k černochům, společenské násilí a vzestup nových společenských vrstev (rodina Snopesů) po porážce Jižanů v občanské válce. V prvních románech Hluk a vřava a Když jsem umírala ovlivněn modernistickými postupy (proud vědomí aj.), později se zaměřil na jižanský mýtus, spojující téma osudové viny (prvotní hřích) s rasovou a sexuální problematikou a generačním konfliktem (romány Svatyně, Srpnové světlo, Absolone, Absolone!). Historickou perspektivu (vývoj Jihu před občanskou válkou) přináší román Nepřemožení, sledující osud rodiny Sartorisů. Ve věčné, mytické perspektivě a zároveň v současnosti se odehrává symbolický děj románu Divoké palmy. Vzestup rodiny Snopesů sleduje trilogie Město, Vesnice a Panské sídlo. Z krátkých próz je vedle povídek (česky vyšel výbor Růže pro Emílii) nejvýznamnější filozofická novela Medvěd. Alegorický román Báje, vracející se do 1. světové války, směřuje ke kořenům společenské disciplíny, násilí a oběti. Nobelova cena v roce 1949. |
| Šostakovič Dmitrij Dmitrijevič, * 25. 9. 1906, + 9. 8. 1975, ruský skladatel a klavírista; profesor na konzervatoři v Moskvě. Je významným představitelem hudby 20. stol. Z díla: 15 symfonií (Sedmá C dur Leningradská), symfonické básně (Poprava Stěnky Razina), svity (Hamlet), instrumentální koncerty (dva klavírní, dva houslové, dva violoncellové), opery (Nos, Lady Macbeth Mcenského újezdu – Kateřina Izmajlovová), balety (Zlatý věk, Šroub, Světlý potok), oratorium Píseň o lesích, kantáta, komorní a klavírní (24 preludií a fug), scénická hudba (k Shakespearovu Hamletovi), filmová hudba (Mladá garda). |
| Ježek Jaroslav, * 25. 9. 1906, + 1. 1. 1942, český skladatel a klavírista; v letech 1928 – 38 skladatel, dramaturg a dirigent Osvobozeného divadla v Praze, spolupracovník J. Voskovce a J. Wericha. Od roku 1939 žil v USA. Vytvořil prototyp české moderní jazzové a taneční písně (Hej rup, Nebe na zemi). Autor filmové hudby (Pudr a benzín, Hej rup, Svět patří nám), koncertních klavírních děl (Koncert pro klavír a orchestr, Fantazie pro klavír a orchestr, Toccata, Sonáta), komorních (dva smyčcové kvartety, dechový kvintet) a orchestrálních skladeb (Symfonická báseň), písňových cyklů. |
| Suchoň Eugen, * 25. 9. 1908, + 6. 8. 1993, slovenský skladatel a hudební teoretik; profesor na Hudební akademii a konzervatoři v Bratislavě. Významný představitel generace, která vytvořila základy moderní slovenské hudby. Inspirován melodikou starých lidových písní, reagoval na nejdůležitější podněty evropského hudebního vývoje. Autor první slovenské národní opery Krútňava (premiéra 1949), kantát (Žalm zeme podkarpatskej), orchestrálních děl (suita Metamorfózy, Symfonické variácie na téme B-A-C-H), další opery Svätopluk, písňových cyklů (Nox et solitudo, Ad astra), sborů (O horách, O človeku), úprav lidových písní (Obrázky zo Slovenska), skladeb komorních a klavírních (Elégia, Toccata), scénické, filmové a jiné hudby. Autor pedagogických a teoretických prací (Náuka o harmónii – spoluautor; Akordika v hudbe 20. storočia). |
Další informace Ze současnosti 24/09 25/09 26/09 Úvodní strana | Poradna