Úvodní strana |
| Lagerlöfová [lágerlefová] Selma, * 20. 11. 1858, + 16. 3. 1940, švédská spisovatelka; nejoriginálnější představitelka švédského novoromantismu. Členka Švédské akademie. Vrchol díla představuje prvotina Gösta Berling, romantizovaný příběh zběhnuvšího kněze. Po cestě do Palestiny napsala velký vystěhovalecký román Jerusalem. Slavné jsou její zfilmované mystické, strašidelné novely Poklad pana Arna a Vozka smrti. Následovala rodová trilogie na téma viny a msty Charlotte Löwensköldová, Löwensköldův prsten, Anna Swärdová. Ojedinělým dílem je pohádkově a mravoličně laděná kniha Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem pro potřeby školní výuky zeměpisu. Její dílo navazuje na tradici lidového vyprávění plného záhad, dobrodružství, s mlhavou hranicí mezi skutečností a fantazií, dramaticky napínavým dějem, prvky nadpřirozena, mysticismu a silně moralizující tendencí. Nobelova cena v roce 1909. |
| Plisecká Maja Michajlovna, * 20. 11. 1925, ruská tanečnice a choreografka; manželka R. K. Ščedrina. Od roku 1943 členka (od 1962 primabalerína) Velkého divadla v Moskvě. Od roku 1984 ředitelka baletu v Římě, od 1987 v Madridu. Vynikala jedinečnou technickou virtuozitou, schopností silného emocionálně působivého ztvárnění role; ve svém baletním individuálním výrazu spojovala stylovou čistotu s expresivitou (charakteristické vysoké lehké skoky, pohyblivé ruce, muzikálnost, lyrismus). Z rolí: Carmen (R. K. Ščedrin), Raymonda (A. K. Glazunov), Odetta-Odilie (P. I. Čajkovskij Labutí jezero), Aurora (P. I. Čajkovskij Šípková Růženka), Frygie (A. I. Chačaturjan Spartakus), Umírající labuť (na hudbu C. Saint-Saënse). Z choreografií: Anna Kareninová, Racek (R. K. Ščedrin). Účinkovala ve filmu a v televizi. |
Ze současnosti 19/11 20/11 21/11 Úvodní strana | Poradna