Úvodní strana |
| Swift Jonathan, * 30. 11. 1667, + 19. 10. 1745, anglický satirik; potomek angloirských usedlíků. Vystudoval Trinity College v Dublinu. Aby se dostal do Anglie, přijal místo sekretáře sira Williama Templea. Jeho korespondence a básně vypovídají o milostných vztazích k Templeově schovance Esther Johnsonové (Deník psaný Stelle) a ke kupecké dcerce Vanesse Van Homrighové. 1713 založil v Londýně (spolu s básníkem A. Popem) Škrabákův klub, kde se scházeli toryovští (konzervativní) satirici a dramatici (J. Gay, W. Congreve), kteří útočili na válečnou politiku vévody z Marlborough. Psal pro toryovský časopis The Examiner. Když se 1714 dostali whigové k moci, zhroutily se jeho vyhlídky na jmenování biskupem v Anglii. Přijal místo děkana katedrály sv. Patricka v Dublinu a strávil v Irsku zbytek života. Satira, v níž vynikl již za londýnského pobytu (v alegorických skladbách Pohádka o kádi a The Battle of the Books – Bitva knih, pranýřujících náboženský dogmatismus a učené pedantství), se v době, kdy žil v Irsku, stala vítanou zbraní proti britské hospodářské politice – znehodnocování irské měny a celkovému zbídačování obyvatel (The Drapier’s Letters – Pláteníkovy listy, Skromný návrh). V tomto kontextu vzniklo též Swiftovo největší dílo, Gulliverovy cesty (1726), syntéza dobrodružného románu a satiry, která přerůstá v první antiutopii zpochybňující moderní racionalitu, civilizaci i představy o nutném pokroku a nadřazeném postavení lidstva v přírodě. |
| Trendelenburk Friedrich Adolf, * 30. 11. 1802, + 24. 6. 1872, německý filozof, logik a historik filozofie; novoaristotelik. Zabýval se zejm. Aristotelovými logickými díly, kritizoval Hegelovo ztotožnění bytí a myšlení. |
| Churchill [čerčil], sir Winston Leonard Spencer, * 30. 11. 1874, + 24. 1. 1965, britský politik. Studoval na vojenské akademii v Sandhurstu, v letech 1896 – 98 sloužil jako voják v Indii a v Africe, 1899 – 1900 za války búrské válečný korespondent. Od roku 1900 poslanec Dolní sněmovny za konzervativní stranu, 1900 – 24 v liberální straně jako příznivec volného obchodu, od 1924 opět konzervativec, 1945 – 55 vůdce konzervativní strany. V letech 1908 – 10 ministr obchodu, 1910 – 11 vnitra; 1911 – 15 první lord admirality. Po neúspěchu dardanelské operace 1915 donucen odejít z admirality, 1915 – 17 se účastnil jako důstojník bojů ve Francii a v Belgii. 1917 – 18 ministr zbrojení (zaváděl do výzbroje britské armády tanky), 1918 – 21 ministr války a letec (organizoval intervenci proti sovětskému Rusku a dodávky zbraní do Polska), v letech 1921 – 22 ministr kolonií, 1924 – 29 financí (znovu byl zaveden zlatý standard libry). Od 1929 do vypuknutí 2. světové války nezastával žádnou vládní funkci, ale ostře kritizoval zahraniční politiku tehdejších vlád; vyzýval k tvrdému postupu proti nacistickému Německu a k urychlení vyzbrojování britské armády. V letech 1939 – 40 první lord admirality, od května 1940 do července 1945 předseda koaliční vlády. Během války zastupoval Velkou Británii na jednáních “velké trojky“ (teheránská, jaltská a postupimská konference), snažil se zamezit oslabení britského impéria, varoval před rozpínavostí SSSR po válce. V březnu 1946 v projevu ve Fultonu (USA) otevřeně poukázal na nepřekonatelné rozpory v bývalé koalici a vyzval k jednotnému postupu proti zvětšujícímu se vlivu SSSR. 1951 – 55 předseda vlády, 1951 – 52 současně ministr obrany. Nobelova cena v roce 1953 za celoživotní historické a biografické dílo a řečnické výkony na obranu nejvyšších lidských hodnot. |
| Jasný Vojtěch, * 30. 11. 1925, český filmový režisér a scenárista. Autor filmů dokumentárních (ve spolupráci s K. Kachyňou), např. Neobyčejná léta, Stará čínská opera, i hraných. Poeticky laděný film Bez obav natočil inspirován poezií K. Biebla. Povídkový film Touha zachycuje čtyři roční období a čtyři období života. Obraz venkova deformovaného dobovým politickým dogmatismem podávají Všichni dobří rodáci. K vrcholům jeho tvorby patří dále pohádkově laděná satira Až přijde kocour. Od roku 1969 žije v cizině, kde natáčí (Klaunovy názory, Pokus o útěk, Slečna, Návrat ztraceného syna) a kde vyučoval na vysokých filmových školách. V České republice natočil film Návrat ztraceného ráje (1999) a vydal knihu Život a film. |
Ze současnosti 29/11 30/11 01/12 Úvodní strana | Poradna