|
Radok Alfréd, * 17. 12. 1914, + 22. 4. 1976, český režisér; jeden z nejvýznamnějších českých a evropských režisérů 2. pol. 20. stol. 1945 – 48 působil v Divadle 5. května, 1954 – 59 a 1965 – 68 v Národním divadle v Praze, 1956 – 59 umělecký vedoucí Laterny magiky, 1960 – 65 v Městských divadlech pražských. Svou poetikou navázal na divadelní avantgardu, zejm. E. F. Buriana. Usiloval o komplexní využití všech jevištních složek k dosažení co nejúčinnější jevištní atmosféry, často s prvky expresívní bizarnosti. Herce vedl k psychologicky přesvědčivému ztvárnění postavy. Věnoval se činohře, opeře i operetě. V hudebních inscenacích se snažil o vyjádření hudby vizuálními prostředky. Z režií: Vesnice žen (A. Radok), Veselá vdova (F. Lehár), Vassa Železnovová (M. Gorkij), Hoffmannovy povídky (J. Offenbach), Rigoletto (G. Verdi), Lištičky, Podzimní zahrada (L. Hellmanová), Jedenácté přikázání (F. F. Šamberk), Ďábelský kruh (H. Zinnerová), Zlatý kočár (L. M. Leonov), Komik (J. Osborne), Hra o lásce a smrti (R. Rolland), Poslední (M. Gorkij), Dům doni Bernardy (F. García Lorca), Vůně květin (J. Saunders), Klaun (H. Böll), Emigranti (S. Mrożek). Svůj režijní talent uplatnil i ve filmech (Daleká cesta, Divotvorný klobouk, Dědeček automobil).
|