Encyklopedie

Adenauer Konrad, * 5. 1. 1876, + 19. 4. 1967, německý politik. Studoval právo a ekonomii. 1917 – 33 starosta Kolína nad Rýnem, 1921 – 33 též prezident pruské státní rady. V roce 1934 nacisty zbaven všech úřadů, 1934 a 1944 vězněn. Po válce opět starostou Kolína nad Rýnem (odvolán britskou okupační správou), spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, v níž zastával nejvyšší funkce. 1949 – 63 spolkový kancléř. Stoupenec integrace Německa do západní Evropy, neboť se obával izolace a ohrožení ze strany SSSR (1950 Evropská rada, 1951 Montánní unie, 1955 vstup do NATO, 1957 – 58 EHS a Euratom). Klíčovým bodem jeho politiky bylo vyrovnání s Francií (1963 německo-francouzská smlouva). Se SSSR obnovil v roce 1955 diplomatické styky a dosáhl přitom propuštění 10 000 zajatců. Ve vnitřní politice se podílel na prosazení demokracie v Německu, na obnovení hospodářského potenciálu a vytvoření tzv. hospodářského zázraku (realizovaného za pomoci L. Erharda). Adenauer 1957 dosáhl se svou stranou CDU/CSU absolutní většiny ve Spolkovém sněmu. V říjnu 1963 odstoupil z funkce kancléře, předsedou CDU zůstal do roku 1966. Poté připravoval vydání svých pamětí.

5.1.1921 horoskop více...

Dürrenmatt [dyrenmat] Friedrich, * 5. 1. 1921, + 14. 12. 1990, švýcarský dramatik a prozaik. Studoval teologii, filozofii a literaturu. V díle kritizoval satirickými prostředky tehdejší společnost. Navázal na Aristofana, Nestroye a Wedekinda, využíval dílčí prvky Brechtovy dramatiky a absurdního divadla. Komedie je podle něho jediným žánrem, který dokáže vyjádřit tragiku atomové doby. Za rozhodující životní element považoval náhodu. Že se penězi dá koupit i svědomí a že se i z tak zv. slušných lidí mohou stát vrazi, dokazuje drama Návštěva staré dámy. Hra Frank Pátý je obdobou Brechtovy Třígrošové opery. Před nebezpečím civilizace a zneužitím technického pokroku varuje hra Fyzikové. Komedie Herkules a Augiášův chlév je duchaplnou satirou na politickou neserióznost a na neupřímnost v mezilidských vztazích. Pro moderní jeviště upravil a zpracoval Goethova Urfausta. Z kriminální prózy vyniká román Slib, napsaný podle scénáře k slavnému filmu Stalo se za bílého dne. Na rozdíl od filmu, kde je vrah dopaden, hatí v románu náhoda důmyslnou detektivovu koncepci. Psychologicky znamenitě prokresleny jsou postavy v detektivní novele Soudce a jeho kat; ve filmové verzi ztvárnil Dürrenmatt jednu z postav. Novela Malér se břitce vysmívá pokrytectví ve všedním životě a je hlubokou psychologickou sondou do lidských charakterů. Autor řady rozhlasových her. V roce 1968 ostře odmítl okupaci Československa. Česky vyšel též soubor divadelních her pod názvem 5 her a rozhlasových pod názvem Rozhlasové hry.

5.1.1928 horoskop více...

Bhutto Zulfikár Alí, * 5. 1. 1928, + 4. 4. 1979, pákistánský politik; otec B. Bhuttové. Původně vysokoškolský učitel ve Velké Británii, v Pákistánu působil až do roku 1958 jako právník. Poté vstoupil do politiky, 1963 – 66 ministr zahraničí, 1964 generální tajemník Muslimské ligy, 1966 se vzdal všech funkcí pro neshody s M. Ajjúbem Chánem. 1969 vytvořil opoziční koalici a po politické krizi, za níž prezident Jahjá Chán odstoupil, 1970 – 71 a 1973 – 77 předseda vlády, 1971 – 73 prezident. 1977 svržen vojenským převratem generála Z. Haka, odsouzen k trestu smrti a popraven.

5.1.1932 horoskop více...

Eco [éko] Umberto, * 5. 1. 1932, italský sémiolog, estetik a romanopisec. Autor studií o středověké estetice a kultuře, o vztazích mezi tradičními poetikami a dílem J. Joyce. Přední představitel moderní nauky o znacích (sémiologie) a z ní vycházející filozofie jazyka (Semiotics and the Philosophy of Language – Sémiotika a filozofie jazyka). Významně přispěl i k teorii recepční estetiky, která se snaží zachytit funkci vnímatele uměleckého díla. Autor románů Jméno růže (zfilmováno) a Foucaultovo kyvadlo. V esejích Skeptikové a těšitelé pojednává o masové kultuře.