Úvodní strana |
| Czartoryski [čartoriski] Adam Jerzy, kníže, * 14. 1. 1770, + 15. 7. 1861, polský politik. Po roce 1795 žil jako rukojmí na ruském carském dvoře; přítel a pobočník Alexandra I. V letech 1804 – 06 ruský ministr zahraničí. Na vídeňském kongresu se zasloužil o vytvoření Kongresovky. Vůdce konzervativní opozice. Přes odpor k povstání v lednu – srpnu 1831 se stal předsedou polské národní vlády. Ruskou vládou odsouzen k smrti; emigroval a v Paříži stál v čele skupiny Hotel Lambert. Možnost obnovy Polska viděl v protiruské politice západoevropských mocností. |
| Schweitzer [švajcr] Albert, * 14. 1. 1875, + 4. 9. 1965, německo-francouzský (alsaský) evangelický teolog, lékař, muzikolog a hudebník. Autor biografie J. S. Bacha a vynikající interpret jeho skladeb pro varhany. Jako teolog se zabýval bádáním o Ježíšově životě (Geschichte der Lebens Jesu Forschung – Dějiny bádání o Ježíšově životě) a postavou apoštola Pavla (Die Mystik des Apostels Paulus – Mystika apoštola Pavla). Filozoficky ovlivněn S. Kierkegaardem a filozofií života. Centrem jeho etických úvah je trpící osobnost a idea svobodné mravní humanity. Příčinu současné degradace člověka viděl v hegelovském nastolení vlády všeobecného a anonymního nad osobním, v převaze rozumu nad vůlí. Základem etické obnovy má být úsilí chránit a rozvíjet veškerý život (Nauka úcty k životu). Od roku 1913 pracoval jako lékař v Lambaréné (Gabon), kde převážně z vlastních prostředků vybudoval nemocnici. Známý svými protiválečnými vystoupeními. Nobelova cena míru v roce 1953. |
| Stříbrný Jiří, * 14. 1. 1880, + 21. 1. 1955, český politik a novinář. Od roku 1911 redaktor Českého slova a funkcionář národně socialistické strany (1920 – 26 místopředseda strany). 1911 – 18 poslanec rakouské říšské rady. Za 1. světové války činný v domácím odboji. 1918 člen Národního výboru a muž dvacátéhoosmého října. 1918 – 19 ministr pošt, 1919 – 20 a 1922 – 25 ministr železnic, 1925 – 26 ministr národní obrany. Založil tiskovou společnost Tempo a vydával bulvární tisk (Polední list, Expres). V roce 1930 založil fašizující Národní ligu. Za nacistické okupace se vzdal aktivní politické činnosti. V roce 1947 odsouzen Národním soudem k doživotnímu žaláři (zemřel ve vězení). |
| Erenburg Ilja Grigorjevič, * 14. 1. 1891, + 31. 8. 1967, ruský prozaik, básník a publicista. 1908 z politických důvodů vězněn; uprchl a 1908 – 17 žil v Paříži. Ranými groteskními romány a povídkami se přihlásil k dobové expresionistické literatuře, s využitím satiry a ironie demonstroval katastrofu Evropy za 1. světové války a její absurdní podoby v následujících letech (např. romány Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita, Bouřlivý život Lazika Rojtšvance, Trust D. E.). Po prózách se současnou tematikou industrializace SSSR (Den druhý, Jedním dechem) se znovu věnoval publicistické činnosti, mimo jiné jako dopisovatel v občanské válce ve Španělsku. Evropskou atmosféru předválečných let vylíčil v románu Pád Paříže, liberální proměnu ruského společenského života po Stalinově smrti ztvárnil v novele Tání, podle níž bývalo označováno celé tehdejší společenské období. Autor pamětí Lidé, roky, život. Překladatel francouzské a španělské literatury. |
| Dos Passos [dos pesos] John Roderigo, * 14. 1. 1896, + 28. 9. 1970, americký prozaik, dramatik a esejista. Podobně jako E. Hemingway prožil otřes na frontě za 1. světové války (román Tři vojáci) i v poválečném chaosu americké společnosti (román Ulice noci). Východisko mu poskytla nová vypravěčská metoda románu-řeky, zachycujícího dynamiku společenského života montáží velkého množství epizod (román Manhattanská přestupní stanice). Snahu po schematizaci a ideologizaci této metody je vidět v trilogii USA (Dvaačtyřicátá rovnoběžka, Haldy peněz). Autor cestopisů (Ve všech koutech světa) a esejů (Americká pravda). |
| Růžičková Zuzana, * 14. 1. 1927, česká cembalistka a pedagožka; profesorka na Akademii múzických umění v Praze. 1970 – 75 externě působila na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. 1979 – 90 sólistka České filharmonie. Interpretka zejména barokní a klasické hudby (kompletní cembalové dílo J. S. Bacha, též vydáno na 36 gramofonových deskách). Patří k čelným propagátorům cembalové hry. |
| Dunawayová [danevejová] Faye, vl. jm. Dorothy Faye Dunawayová, * 14. 1. 1941, americká herečka; hvězda amerického filmu 70. let. Za herecký výkon ve filmu Network získala Oscara. Z dalších rolí: Bonnie a Clyde, Tichá dohoda, Krutá Oklahoma, Tři mušketýři, Malý velký muž, Duet pro jednoho, Čínská čtvrť. |
Ze současnosti 13/01 14/01 15/01 Úvodní strana | Poradna