Encyklopedie

Longfellow [longfelou] Henry Wadsworth, * 27. 2. 1807, + 24. 3. 1882, americký básník. Ovlivněn evropskou kulturou užíval klasické básnické formy k vyjádření typicky amerických témat z koloniální historie a indiánských legend (Evangelina, Námluvy Milese Standishe). Nejznámějším dílem je Píseň o Hiawathovi, formálně inspirovaná finským eposem Kalevala (čtyřstopý trochej je pro angličtinu nezvyklý), epická skladba kloubící různé indiánské mýty, jejíž hrdina se měl stát paralelou k evropským legendárním hrdinům. Longfellow též překládal (Dantovu Božskou komedii).

27.2.1812 horoskop více...

Chalupka Samo, * 27. 2. 1812, + 19. 5. 1883, slovenský romantický básník; evangelický kněz. Bratr J. Chalupky. Autor lyrických básní (Sen, Zrada) a historických próz s tématy jánošíkovskými (Likavský väzeň, Kráľohoľská, Junák), protitureckými (Boj pri Jelšave, Turčín Poničan) a ze slovanského dávnověku (Kozák, Branko, Starý väzeň, Odboj Kupov). Jeho báseň Mor ho! se stala výrazem odhodlání dosáhnout národní svobody a kodexem mravních hodnot.

27.2.1823 horoskop více...

Renan Joseph Ernest, * 27. 2. 1823, + 2. 10. 1892, francouzský historik, náboženský filozof, dramatik a orientalista. Po náboženské krizi (Vzpomínky z dětství a jinošství) se věnoval studiu věd, zejm. historie a filologie. Eklektik spojující německou a francouzskou filozofii; ovlivněn pozitivismem. Otevřel cestu kritickému a vědeckému zkoumání vzniku a vývoje křesťanství a jeho vztahu k jiným náboženstvím a kulturám. Provedl historickou kritiku biblických textů, vyslovil předpoklad o historické autentičnosti Ježíše Krista (Život Ježíšův); náboženství je dílem lidí. Zabýval se problematikou raného křesťanství (Dějiny vzniku křesťanství), židovskými dějinami i arabskou filozofií. Se vzrůstajícím skepticismem odmítal demokracii jako záruku pozitivního vývoje lidstva a obrátil se k ideálům antického Řecka a jeho kultu krásy, víry a rozumu.

27.2.1861 horoskop více...

Steiner [štajner] Rudolf, * 27. 2. 1861, + 30. 3. 1925, rakouský filozof a mystik; zakladatel antropozofie. Nejprve činný literárně a filozoficky (Filosofie svobody), vydával a komentoval přírodovědné spisy J. W. Goetha (archív ve Výmaru), přednášel. Na Steinerovy názory měla vliv Goethova naturfilozofie, též přírodní monismus E. Haeckela, později F. Nietzsche. Pod vlivem Nietzscheovy ideje „věčného návratu“ se zajímal o indickou filozofii, trvalou inspiraci však nalezl zejména v křesťanské filozofii a mystice. Spojil se s Teosofickou společností (od roku 1902 sekretářem; viz též teozofie), kde upřednostňoval západní myšlenkovou kulturu (Theosofie). Po roztržce založil v roce 1913 Antroposofickou společnost; její samostatná skupina však vznikla již 1912 v Praze, kde Steiner 1907 – 1924 často přednášel a pobýval. V poválečné krizi měly Steinerovy ideje úspěch; vznikala nezávisle hospodařící družstva, dětské antropozofické školy aj. Ve svém díle zdůrazňoval probouzení skrytých lidských duchovních sil cestou meditace a koncentrace, nasloucháním Kristu a praktikováním přirozeného života. Jeho ideje insipirují duchovní vědy i oblast sociální praxe (např. waldorfská nebo léčebná pedagogika, medicína, výroba přírodních léků, biologicko-dynamické zemědělství).

27.2.1902 horoskop více...

Steinbeck [stajnbek] John, * 27. 2. 1902, + 20. 12. 1968, americký prozaik. V románech a novelách zobrazoval prosté lidi, k jejichž údělu cítí soucit. Postavy jsou často těsně spjaty s přírodou, většinou jsou to zemědělci (Nebeské pastviny, Neznámému bohu). V románech Pláň Tortilla a Na plechárně jsou hlavními hrdiny veselí mexičtí povaleči z kalifornského pobřeží. Sociální problematiku zachycují romány Bitva o stávce námezdních dělníků a zejména Hrozny hněvu, otřesná výpověď o podmínkách sezónních dělníků přicházejících za prací do Kalifornie. Novela O myších a lidech je dojemným příběhem o přátelství a lidských nadějích. Tragika románu Na východ od ráje čerpá z mýtu o Kainu a Ábelovi. Z nebeletristických prací vyniká humorný cestopis Toulky s Charleym. Nobelova cena v roce 1962.

27.2.1912 horoskop více...

Gollová Nataša, vl. jm. N. Hodačová, * 27. 2. 1912, + 29. 10. 1988, česká divadelní a filmová herečka. V letech 1935 – 45 působila v Městských divadlech pražských, 1955 – 62 členkou Divadla ABC, 1962 – 71 opět Městských divadel pražských. Ztvárňovala lyrické, ale i komické postavy. Z divadelních rolí: Ofélie (W. Shakespeare, Hamlet), Nora (H. Ibsen). Z filmů např. Kristián, Eva tropí hlouposti, Pohádka máje, Katakomby, Hotel Modrá hvězda, Šťastnou cestu, Rukavička, Císařův pekař – Pekařův císař, Drahé tety a já.