![]() |
Úvodní strana |
| Bismarck-Schönhausen [bismark šénhauzen] Otto, kníže von, * 1. 4. 1815, + 30. 7. 1898, pruský a německý politik. Studoval práva, od roku 1836 státní úředník, 1847 – 51 poslanec, od 1851 působil v diplomatických službách u frankfurtského sněmu, v Rusku a ve Francii. V letech 1862 – 71 pruský ministerský předseda a ministr zahraničí, 1867 – 71 současně kancléř severoněmeckého spolku, 1871 – 90 německý říšský kancléř a ministr zahraničí. Německou otázku řešil v souladu s pruskými zájmy. Diplomaticky připravil prusko-rakousko-dánskou válku, prusko-rakouskou válku (zasadil se o mírný postoj k poraženému Rakousku) a prusko-francouzskou válku 1870 – 71, která vedla ke sjednocení Německa. Snažil se o spojenectví s Ruskem (Spolek tří císařů 1872), později inicioval úzké spojenectví s Rakousko-Uherskem (Dvojspolek 1879), k němuž přistoupila Itálie (Trojspolek 1882). Ve snaze o zvýšení německého vlivu v Rusku proti Francii fakticky uznal ruskou hegemonii na Balkáně (zajišťovací smlouva 1887). Ve vnitřní politice se neúspěšně pokoušel o snížení vlivu katolické církve (Kulturkampf), potlačil sociálně demokratické hnutí a prosadil sociální zákonodárství. Po nástupu císaře Viléma II. donucen 18. 3. 1890 k rezignaci. |
| Busoni [buzóny] Ferruccio, vl. jm. Dante M. Benvenuto, * 1. 4. 1866, + 27. 7. 1924, italský skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog a spisovatel. Autor oper (např. Doktor Faust), klavírních skladeb (cyklus Elegie, koncert pro klavír a orchestr s mužským sborem), transkripcí děl J. S. Bacha, teoretických prací. Jako virtuóz vynikl v dílech J. S. Bacha a F. Liszta. Ve svých spisech (např. Návrh nové hudební estetiky) se zabýval např. myšlenkou nového tónového systému s uplatněním mikrointervalů. |
| Borovanský Ladislav, * 1. 4. 1897, + 4. 1. 1971, český anatom; profesor na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studoval zejm. pohlavní rozdíly na lebce člověka a biologický věk podle stavu kostnatění zápěstních kostí. Hlavní dílo Soustavná anatomie člověka I., II. (spolu s K. Žlábkem, J. Hromadou, J. Zrzavým a J. Kosem). |
| Kadár Ján, * 1. 4. 1918, + 1. 6. 1979, slovenský filmový režisér a scenárista. Od 1952 spolupracoval s E. Klosem (Tři přání, Smrt si říká Engelchen, Obžalovaný, Obchod na korze – získal Oskara, Touha zvaná Anada). V roce 1968 emigroval do USA, kde samostatně natočil několik filmů (Anděl Levine, Co mi táta nalhal). |
| Kundera Milan, * 1. 4. 1929, český básník, prozaik, dramatik, esejista, překladatel. Od 1975 v emigraci ve Francii. Po básnických začátcích (Člověk zahrada širá, Poslední máj, Monology) psal filozoficky založené povídky a romány modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí (Směšné lásky, Žert – zfilmováno, Život je jinde, Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění). Vrcholem jeho tvorby v emigraci jsou romány Nesnesitelná lehkost bytí a Nesmrtelnost, v nichž se zamýšlí nad problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti. Autor divadelních her (Majitelé klíčů, Ptákovina, Jakub a jeho pán) a esejů (Umění románu). |
Ze současnosti 31/03 01/04 02/04 Úvodní strana | Poradna