Encyklopedie

Shakespeare [šejkspír] William, * 23. 4. 1564, + 23. 4. 1616, anglický dramatik a básník; nejvýznamnější představitel alžbětinského divadla. Narodil se ve Stratfordu-upon-Avon, 1588 se usadil v Londýně jako autor her, od roku 1594 působil jako herec a dramatik skupiny Služebníků lorda komořího, později Králových služebníků. Stal se částečným vlastníkem divadla Globe (Zeměkoule) a později i Blackfriars (U černých bratří). Jeho kariéra skončila v roce 1613, kdy se vrátil do Stratfordu. Ačkoli datace jeho her je nejistá, lze jeho dramatické dílo rozdělit do čtyř období. V prvním, raném období (1590 – 93), převažují historické hry (3 díly Jindřicha VI., Richard III.), které čerpají z anglických kronik, a rané komedie (Komedie omylů, Zkrocení zlé ženy, Dva veronští páni, Marná lásky snaha), napodobující klasické vzory. V druhém období, období zrání (1594 – 1600), napsal romantickou tragédii o zmarněné lásce veronských milenců Romeo a Julie, historické hry Richard II., Jindřich IV., Jindřich V. a optimistické komedie Sen noci svatojanské, spojující motivy lásky a lidové mýty, a Kupec benátský o vítězství rozumu a lásky nad zatvrzelostí a necitlivostí, dále pastorálu Jak se vám líbí, Večer tříkrálový o záměnách lásky i totožnosti, Mnoho povyku pro nic a Veselé paničky windsorské. Třetí období (1601 – 08) bylo obdobím velkých tragédií a tragikomedií, kdy Shakespearovo charakterizační umění dosáhlo vrcholu: Hamlet vychází z tragédie pomsty, avšak důraz je v něm položen na mravní dilema hlavního hrdiny, jenž má zabít vraha svého otce; Othello ukazuje, jak intrikami lze i v čestném člověku probudit slabiny a vášně, které vedou k spáchání zločinu; hrdinou tragédie Macbeth je muž, kterého k zločinu přivede jeho vlastní ctižádost; Král Lear odhaluje nemilosrdnou ziskuchtivost, jejíž obětí se stává starý pošetilý král, neschopný rozeznat dobrotivé a milující srdce své nejmladší dcery; Troilus a Kressida je satira na válku a zradu lásky; Dobrý konec všechno spraví a Půjčka za oplátku patří mezi tzv. problémové hry (hořké komedie). Ve čtvrtém období (dramatické romance) vznikly hry Perikles, Cymbelín, Zimní pohádka, Bouře a Jindřich VIII., v nichž Shakespeare uplatnil nové dramatické postupy. Některé z těchto pozdních her byly psány ve spolupráci s jinými autory. Ze Shakespearovy poezie je nejvýznamnější soubor 154 sonetů, adresovaných zčásti mladému příteli, zčásti tajemné černé dámě. Tematický záběr je široký, od kontemplací o času a nesmrtelnosti až po ostrou společenskou kritiku. Zneuctění Lukrécie je hrdinská výpravná skladba s antickým námětem, Venuše a Adonis je lyrickoepická báseň inspirovaná Ovidiovými Proměnami. Elegie Fénix a hrdlička předjímá metafyzickou poezii.

23.4.1891 horoskop více...

Prokofjev Sergej Sergejevič, * 23. 4. 1891, + 5. 3. 1953, ruský skladatel a klavírista; významný představitel hudby 20. stol. 1918 – 33 žil převážně v zahraničí (USA, Francie, Německo). Prošel vývojem od agresívně působící hudby (Skytská svita, klavírní cyklus Sarkasmy) přes období neoklasické (1. symfonie Klasická) až k vlastnímu hudebnímu výrazu s uplatněním intelektu i poloh lyrizujících, s tanečností, ironickým nadhledem, charakterizačním uměním (svita Péťa a vlk), melodičností, mistrnou instrumentací, stručností a výrazností hudebních myšlenek, připomínající filmový střih. Z díla: opery (Hráč, Láska ke třem pomerančům, Ohnivý anděl, Semjon Kotko, Zásnuby v klášteře, Vojna a mír, Příběh opravdového člověka), balety (Kamenný kvítek, Romeo a Julie, Popelka), 7 symfonií, instrumentální koncerty (5 klavírních), klavírní skladby (sonáty, cykly Sarkasmy, Prchavé vidiny), filmová hudba (k filmům S. Ejzenštejna Alexandr Něvský, Ivan Hrozný).

23.4.1928 horoskop více...

Templeová-Blacková [templová bleková] Shirley, * 23. 4. 1928, americká filmová herečka a politička. V 30. a 40. letech se stala populární hollywoodskou dětskou hvězdou v úlohách roztomilých bystrých děvčátek (Nejmenší povstalec, Kapitán January, Princezna z předměstí, Chudá bohatá holčička, Rekrut Willie, Heidi, děvčátko z hor, Na slunné farmě, Šťastná Penny). V roce 1934 získala za mimořádný přínos filmu Zvláštního Oscara. V 60. letech nastoupila úspěšnou politickou kariéru; 1989 – 92 působila jako americká velvyslankyně v ČSFR. Autorka autobiografické knihy Child Star (Dětská hvězda).