![]() |
Úvodní strana |
| Dürer [dýrer] Albrecht, * 21. 5. 1471, + 6. 4. 1528, německý malíř a grafik. Činný v Norimberku. Cestoval po Itálii a Nizozemí; spojil tradice severské pozdní gotiky s novými italskými poznatky renesanční malby. Autor dřevorytů a mědirytů, teoretických spisů o perspektivě a teorii malby. V tvorbě, ovlivněné spiritualismem a fantastičností, se snažil o dokonalou malbu s vytříbeným koloritem a přesnou charakteristikou (Podobizna matky, řada autoportrétů, Růžencová slavnost, Adam a Eva, Čtyři apoštolové). Vynikající kreslíř (řada studií, náčrtů, volné kresby krajin, zvířat, květin a portrétů), autor precizních, složitě obsahově i kompozičně řešených grafických cyklů i samostatných listů (Apokalypsa, Melancholie, Rytíř, Smrt a ďábel, Velké a Malé Pašije). Posmrtně vydána práce o proporcích lidského těla. | ||
V Nativitě chybí opozice, kterou ale nahrazuje yod NE/MA/PL – permanentní tušení osvícení při tvůrčí práci – přehodnocování za pochodu. Převaha 5 planet ve vzdušných znameních (z nich 4 tvoří stellium v Blížencích) – formování myšlenek a hodnot intelektem, nutkavost v jednání i myšlení, přizpůsobivost. Narozen brzy po Novu – zřejmá subjektivita, je impulsem pro druhé. Merkur je midpunktem pro VE/MA, Neptun pro SL/MA – rozumové pojetí můzy, kterou sedlá. 1.Úplněk po nar. (sek.dir.) provází zatmění Luny na 20Střelec15. odpovídá r. 1483 1.Nov po nar. (sek.dir.) při úplném zatmění Slunce na 5Rak33 odp. r. 1499 Umírá těsně před ukončením druhého lunačního cyklu. Sabiánské symboly: Nov před nar. - STUDNA, RUMPÁL A VĚDRO VE STÍNU MAJESTÁTNÍCH STROMŮ (primární lidská víra ve skrytou, nezničitelnou sílu života) Slunce nativity - TOULEC PLNÝ ŠÍPŮ (agresivní postoj člověka k přírodnímu životu, nutný pro přežití a dobytí) Merkur - Z OCEÁNU SE NOŘÍ NOVÝ KONTINENT (příliv nových potencionálních možností, který následuje po krizi) Neptun - OFICIÁLNÍ PLES NA AMBASÁDĚ (skupinové vědomí, kvetoucí na nejvyšším stupni společenských styků mezi představiteli elity vládnoucí třídy) 1.Úplněk - BOUŘLIVÁ DĚLNICKÁ DEMONSTRACE (revoluční dopad mentálních konceptů na lidské kolektivní emoce a touhy) 1.Nov - LOVNÍ PTÁCI SI VYSTÝLAJÍ HNÍZDO (vnitřní já se instinktivně odevzdává novým formám života) |
| Rousseau [ruso] Henri, zvaný Celník Rousseau, * 21. 5. 1844, + 2. 9. 1910, francouzský malíř; významný představitel naivního malířství. Autodidakt. Zpočátku byl ovlivněn realismem, od roku 1886 maloval vlastním originálním stylem, který okamžitě vzbudil pozornost (O. Redon, A. Jarry, C. Pissarro). Díky formální neobvyklosti a jasné barevnosti svých obrazů dosáhl snové až fantaskní atmosféry, vycházející mimo jiné i z naivního obdivu k moderní technice a k tajemnému světu exotiky. Z díla: Vlastní podobizna, Válka, Sen, Básník a jeho múza. |
| Verhaeren [veraren] Emile, * 21. 5. 1855, + 27. 11. 1916, belgický básník, dramatik a esejista; psal francouzsky. V prvních sbírkách oslavil zdraví (Les Flamandes – Vlámky) a mystickou zbožnost (Les Moines – Mniši) rodných Flander. Po překonání osobní těžké fyzické a morální krize vydal Les Soirs (Večery), Les Débacles (Prohry) a Les Flambeaux noirs (Černé pochodně), kde objevil poetickou krásu moderního světa. Proti Ruskinově estetice, kterou považoval za dekadentní, stavěl lyričnost (Les Campagnes hallucinées – Přeludné krajiny, Les Visages de la vie – Tváře života, Les Forces tumultueuses – Změtené síly, Mnohonásobný lesk). Tato víra v zázračné schopnosti člověka (vliv F. Nietzscheho, V. Huga, W. Whitmana) nic nemění na jeho lásce k milované družce (Trilogie des heures – Trilogie chvil) a k rodné zemi (Toute la Flandre – Celé Flandry). Verhaeren usiloval o solidaritu s budoucností lidstva. |
| Arghezi [argezi] Tudor, vl. jm. Ion N. Theodorescu, * 21. 5. 1880, + 14. 7. 1967, rumunský básník, publicista, prozaik; jeden z největších tvůrců rumunské poezie 20. stol. Spojoval modernismus se smyslem pro tradici, vyjádřil hledání a úzkosti člověka moderní doby, inovoval básnickou obraznost, slovník i versifikaci mj. ve sbírkách Cuvinte potrivite (Vhodná slova), Flori de mucigai (Květy plísně), Versuri de seară (Večerní verše); česky vyšly výbory Vhodná slova, Závěť, Nápisy. Z tvorby pro děti např. Cartea cu jucării (Hravá knížka); česky výbor Klubíčko pavučiny. Od roku 1913 řídil postupně několik deníků a časopisů, v meziválečném období vydával vlastní literárně umělecký časopis Bilete de papagal (Papouškovy planety); publicistika shrnuta do řady sbírek, např. Icoane de lemn (Dřevěné ikony), Poarta neagră (Černá brána), Lume veche, lume nouă (Starý a nový svět). Romány Ochii Maicii Domnului (Oči Matky Páně) a Cimitirul Bună-Vestire (Hřbitov-Zvěstování) jsou silně lyrizované, s autobiografickými prvky. |
| Sacharov Andrej Dmitrijevič, * 21. 5. 1921, + 14. 12. 1989, sovětský fyzik; podílel se na výzkumu vodíkové bomby. V roce 1970 založil v Moskvě Výbor pro prosazení občanských práv v zemi (žádal propuštění všech politických vězňů, právo na vlastní názor, volné cesty do ciziny apod.). V roce 1976 se stal členem Helsinské skupiny v SSSR. 1980 – 86 žil ve vyhnanství v městě Gor’kij. 1989 byl zvolen poslancem Nejvyššího sovětu SSSR, požadoval pluralitní politický systém a zavedení soukromého vlastnictví. Na jeho počest je od roku 1987 v Evropě udělována Sacharovova cena významným obhájcům lidských práv. Nobelova cena míru v roce 1975. |
| Móži Aladár, * 21. 5. 1923, + 25. 1. 1983, slovenský houslista. Od roku 1942 člen (od 1949 koncertní mistr) Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě. 1955 – 74 pedagog na konzervatoři v Bratislavě. Věnoval se i komorní činnosti (od roku 1948 primárius Bratislavského kvarteta, od 1956 Slovenského kvarteta). 1967 – 76 umělecký vedoucí souboru Bratislavští komorní sólisté. |
Ze současnosti 20/05 21/05 22/05 Úvodní strana | Poradna