|
Dostojevskij Fjodor Michajlovič, * 11. 11. 1821, + 9. 2. 1881, ruský novelista, romanopisec, publicista a myslitel. Z existenčních důvodů poslán na vojenskou ženijní školu, rok po jejím ukončení nastoupil dráhu profesionálního literáta. Jako přívrženec sociálně utopických idejí odsouzen k nuceným pracím (1850 – 54) a k trestu službou jako řadový vojín na Sibiři (1854 – 59). Od 60. let výrazný představitel tzv. počveničestva, hlásajícího návrat k patriarchálním základům národního života jako záchraně před důsledky moderních civilizačních procesů. Spoluvydavatel listů Epocha a Vremja. Již v raných romantických prózách Chudí lidé, Bílé noci a Nětočka Nězvanovová prokázal cit pro psychologické vypravěčství, na něž po návratu z vyhnanství navázal v románových novelách Ves Stěpančikovo a její obyvatelé, Uražení a ponížení a v autobiografické dokumentární próze Zápisky z Mrtvého domu. Vynikl i jako autor novelistických próz, v nichž se zabýval zejm. tajnými a skrytými podvědomými psychologickými pochody v lidském nitru (Zápisky z podzemí, Hráč, Strýčkův sen, Věčný manžel, Něžná, české výbory Fantastické povídky, Setmělé obrazy). Od 60. let proslul především jako romanopisec. Cyklus jeho vrcholných románů, považovaných za skvosty evropské klasiky, zahajuje Zločin a trest, obžaloba individualismu jako zhoubného a zločinného příznaku člověka naší doby. V románu Idiot demonstroval krizové příznaky v psychologii současné společnosti, zhoubně poznamenávající lidské vztahy. Následoval prorocký románový společenský pamflet Běsi, zachycující soudobé hnutí anarchistických teroristů a obsahující také univerzální morální a existenciální problematiku. V didakticky cíleném románu Výrostek polemizoval s Tolstého idealizací ruského patriarchalismu a podrobil kritické analýze základy šlechtické rodiny. Románová epopej Bratři Karamazovi dovršila jeho směřování k uměleckému vyjádření faustovského poznání složitě členěného světa; především na tento román navázala světová románová próza 20. stol. Z publicistické tvorby je nejvýznamnější Deník spisovatele, v němž v duchu pozdního slavjanofilství obhajuje konzervativní a militantní koncepci ruského nacionalismu.
|