|
|
| Úvodní strana |
| Enver Paša, * 23. 11.1881, + 4. 8. 1922, turecký politik. Vůdce armádního křídla Mladoturků, 1908 aktivní účastník mladoturecké revoluce, 1913 v čele mladotureckého převratu a vládnoucího triumvirátu. Prosazoval politiku panturkismu a stal se iniciátorem vstupu turecké říše do 1. světové války po boku Německa. 1918 uprchl; zahynul ve Střední Asii v boji proti Rudé armádě. |
| Gottwald Klement, * 23. 11. 1896, + 14. 3. 1953, český politik a státník. V květnu 1921 se účastnil založení KSČ (Komunistické strany Československa), 1921 – 26 její funkcionář na Slovensku, od 1925 člen politbyra (předsednictva) Ústředního výboru KSČ. 1926 – 29 vedl úspěšný boj za bolševizaci KSČ, který vyvrcholil pátým sjezdem, kde byl zvolen v roce 1929 generálním tajemníkem KSČ 1928 – 43 člen exekutivy Komunistické internacionály. V letech 1934 – 36 a 1938 – 45 působil v Moskvě. V prosinci 1943 jednal s E. Benešem o budoucím uspořádání ČSR, posléze se podílel na vypracování Košického vládního programu. Od 1945 předseda KSČ, 1945 – 46 místopředseda vlády, 1946 – 48 předseda vlády. Od léta 1947 usiloval podle moskevských pokynů o stalinský model komunistické diktatury v ČSR, v únoru 1948 hlavní stratég komunistického puče a nastolení totalitního režimu. Od 14. 6. 1948 do své smrti prezident republiky. Nese hlavní odpovědnost za nezákonnosti, zvůli a policejní i justiční teror konce 40. a zač. 50. let. |
| Celan [celán] Paul, vl. jm. Paul Anczel, * 23. 11. 1920, + 1. 5. 1970, německý básník; lyrik ovlivněný francouzským symbolismem a surrealismem. Proslavil se básnickou skladbou Fuga smrti, elegií na vraždění Židů za 2. světové války. Jeho vybroušené sugestivní verše, bohaté na metafory, asociace a symboly, vyjadřují izolaci umělce a člověka v dnešním světě. Překladatel francouzské poezie a Shakespearových sonetů. Česky vyšel též výbor poezie pod názvem Sněžný part. |
| Krejča Otomar, * 23. 11. 1921, český divadelní režisér, herec a ředitel. V letech 1946 – 51 člen Městských divadel pražských, 1951 – 56 člen činohry Národního divadla v Praze, 1956 – 61 šéf činohry Národního divadla, 1961 – 65 režisér Národního divadla. V roce 1965 založil Divadlo Za branou (do 1970 jeho umělecký vedoucí). 1973 – 76 režisér Divadla S. K. Neumanna. Od 1976 působil v divadlech na Kubě, v Belgii, Rakousku, Německu, ve Švédsku a Francii. 1990 v Praze znovu založil Divadlo Za branou II. Pro jeho režijní přístup je charakteristická analýza a tvarová přestavba textu a neobvyklé režijní postupy. Ústředním tématem jeho pojetí bylo hledání nejrůznějších podob současného maloměšťáctví; do svých inscenací zapojoval kladné momenty čestného lidství a téma mládí. Užíval filmovou projekci, později pohyblivé stavební dílce, které se staly významově tvárným prvkem jeho inscenací. Z režií: Jejich den, Konec masopustu (J. Topol), Višňový sad, Racek, Ivanov (A. P. Čechov), Král Oidipus, Élektra (Sofoklés), Drahomíra a její synové, Strakonický dudák (J. K. Tyl), Provaz o jednom konci (J. N. Nestroy), Romeo a Julie (W. Shakespeare), Majitelé klíčů (M. Kundera). |
Ze současnosti 22/11 23/11 24/11 Úvodní strana | Poradna
![Celan [celán] Paul](http://www.on-lineastrology.com/img/dt/19201123_0.jpg)
