Úvodní strana |
| Balbín Bohuslav, * 3. 12. 1621, + 29. 11. 1688, český historik a básník. V roce 1636 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, 1654 vysvěcen na kněze. Shromáždil rozsáhlý vlastivědný materiál dějepisné, etnografické a zeměpisné povahy, který zpracoval v encyklopedickém díle Miscellania historica regni Bohemiae (Rozmanitosti z historie Království českého), jež ovlivnilo první generaci českých obrozenců; podobný vliv mělo dílo Dissertatio apologetica pro lingua slavonica praepusque bohemica (Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého). Legendistickou tvorbu věnoval kultu Panny Marie, kultu Jana Nepomuckého a Kristiánově legendě. |
| Holberg Ludvig, * 3. 12. 1684, + 28. 1. 1754, dánský dramatik a historik norského původu; profesor na univerzitě v Kodani. Nejvýznamnější osobnost dánského osvícenství, racionalismu a literatury 18. stol. Po studiích teologie napsal první dějiny světa v dánštině (Introduktion til de fornemste europćiske rigers historie – Úvod do dějin nejvýznamnějších evropských států). Proslavil se eposem Peder Paars, který je parodií na Vergiliovu Aeneidu a satirou na soudobé Dánsko. Inspirován antickou komedií, italskou commedií dell’arte a Moličrem psal veselohry (Konvář politik, Jeppe z vršku, Itacký Ulysses, Erasmus Montanus, Jacob von Thyboe, Don Ranudo de Calibrados) pro první dánskou divadelní scénu, založenou v Kodani v roce 1722. Stal se zakladatelem a tvůrcem dánského divadla v národním jazyce. Věnoval se historii; svými pracemi založil dánsky psanou historiografii a vytvořil dánský prozaický styl. Vydal kulturněhistorické dílo Danmarks og Norges beskrivelse (Popis Dánska a Norska) a třísvazkové dějiny Dánska (Danmarks riges historie – Dějiny dánské říše), přístupné širokému publiku. Po vzoru Plútarcha zpracoval životopisy významných mužů a žen. Nejrozšířenějším a nejznámějším dílem se stal latinsky psaný satirický román v duchu fiktivních osvícenských cestopisů Nicolai Klimii iter subterraneum (Cesta Nielse Klima do podzemí). Autor esejů Moralske tanker (Morální myšlenky) a Epistler (Epištoly). |
| Conrad [konred] Joseph, vl. jm. Teodor Józef Nalęcz Korzeniowski, * 3. 12. 1857, + 3. 8. 1924, anglický spisovatel polského původu. Jeho dílo ovlivnily zážitky z dětství (otec se účastnil proticarského povstání, rodina poslána do vyhnanství) a dvacetiletá kariéra námořníka na francouzských a anglických lodích. Jeho romány a novely se často odehrávají v exotickém prostředí (Almayerův vzdušný zámek, Vyhnanec z ostrovů, Vítězství) a na zámořské lodi (The Nigger of the Narcissus – Negr z Narcisu, Náhoda, Hranice stínu) nebo se zabývají politickými otázkami současného světa (Nostromo, Tajný agent, Očima Západu). Nejvýznamnějšími prózami jsou román Lord Jim a novela Srdce temnoty, spojené vypravěčem Marlowem a zachycující zhoubné rysy kolonialismu a psychologickou složitost lidského jednání. |
| Webern [vébrn] Anton, * 3. 12. 1883, + 15. 9. 1945, rakouský skladatel, dirigent a pedagog; jeden z představitelů druhé vídeňské školy. Psal zejména kratší, výrazově i použitými hudebními prostředky koncentrované skladby, v nichž významnou úlohu hraje barva zvuku. Ovlivnil poválečnou hudební tvorbu (punktualismus). Z díla: Pět vět pro smyčcové kvarteto, Šest kusů pro velký orchestr, Šest bagatel pro smyčcové kvarteto, Pět kusů pro orchestr, Tři malé kusy pro violoncello a klavír, Symfonie pro komorní orchestr, Koncert pro devět nástrojů, Variace pro klavír, Variace pro orchestr, kantáta Das Augenlicht (Zrak), písňové cykly. |
| Scheinpflugová Olga, * 3. 12. 1902, + 13. 4. 1968, česká herečka a spisovatelka; dcera K. Scheinpfluga, manželka K. Čapka. 1921 – 29 členka Městského divadla na Vinohradech, 1929 – 68 Národního divadla v Praze. Vynikla jako interpretka tragických hrdinek, např. Soňa v Dostojevského Zločinu a trestu, Julie i Chůva v Romeu a Julii, Lady Macbeth (W. Shakespeare), Olga v Čechovových Třech sestrách, Strunová v Hrubínově Křišťálové noci a Phoebe v Osbornově Komiku. Role ve filmech (Čintamani a podvodník), v televizi (seriál Eliška a její rod). Psala verše (sbírka Stesk), povídky i divadelní hry (Okénko, Madla z cihelny, Houpačka aj., z nichž některé byly zfilmovány). Vyvrcholením její literární tvorby se stala psychologická novela Balada z Karlína a autobiografický Český román. Autorka pamětí Byla jsem na světě. |
| Callasová [kalasová] Maria, vl. jm. Kalogeropoulosová, * 3. 12. 1923, + 16. 9. 1977, řecká operní pěvkyně (soprán); jedna z předních představitelek pěveckého umění 20. stol. Vynikla v dílech italských operních skladatelů (V. Bellini, L. Cherubini, G. Donizetti, G. Puccini) a v operách R. Wagnera. Role ve filmu (Médea, režie P. P. Pasolini). |
| Godard [godár] Jean-Luc, * 3. 12. 1930, francouzský filmový režisér; hlavní představitel francouzské nové vlny na zač. 60. let. Pracuje na principu koláže filmů nebo takovými postupy, které nerespektují vžitá pravidla filmového jazyka; experimentální forma koresponduje se společensky nonkonformním obsahem většiny jeho filmů (U konce s dechem, Vojáček, Žena je žena, Pohrdání, Vdaná žena, Bláznivý Petříček, Alphaville, Daleko od Vietnamu, Křestní jméno Carmen, Zdrávas, Marie, Detektiv, Král Lear). |
Ze současnosti 02/12 03/12 04/12 Úvodní strana | Poradna