Úvodní strana |
| Marie Stuartovna, * 8. 12. 1542, + 8. 2. 1587, skotská královna 1542 – 67; dcera Jakuba V. a Marie Guise. Vychována v katolickém duchu, 1558 – 60 manželka francouzského krále Františka II., 1565 – 67 H. S. Darnleye, 1567 – 78 Jamese Hepburna Bothwella (1535 – 1578). Přímé vlády ve Skotsku se ujala v roce 1561. Obě její skotská manželství (s lordem Darnleyem se znesvářila ještě před narozením syna, pozdějšího Jakuba VI.) podnítila mocenský konflikt; v důsledku sváru s protestanty musela v roce 1567 odstoupit ve prospěch svého syna. V Anglii, kam v naději na získání stavovské podpory uprchla 1568, byla za podporu katolické opozice vůči královně Alžbětě I. uvězněna; po devatenáctiletém žaláři za spojení s nepřátelským Španělskem popravena. |
| Kristina, Cristina Augusta, * 8. 12. 1626, + 19. 4. 1689, švédská královna v letech 1632 – 54; dcera Gustava II. Adolfa, poslední členka dynastie Vasa ve Švédsku. Do 1644 vládla pod poručnictvím regentské rady. Jedna z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy; ke svému dvoru zvala přední vědce (R. Descartes, H. Grotius aj.). Neúspěšná v mírové politice a při řešení vnitropolitických problémů. 1654 se vzdala trůnu, 1655 konvertovala ke katolictví a odjela do Říma, kde se věnovala vědám a umění. 1668 se opět ucházela o trůn. Zemřela v Římě; pohřbena v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. |
| František I. Štěpán, též František Štěpán Lotrinský, * 8. 12. 1708, + 18. 8. 1765, římskoněmecký císař od roku 1745 a vévoda lotrinský; od 1736 manžel a spoluvládce Marie Terezie; zakladatel habsbursko-lotrinského rodu. V roce 1729 převzal vládu v Lotrinsku, 1732 místodržitel v Uhrách. 1736 se zřekl Lotrinska ve prospěch Stanislava Leszczyńského, v roce 1737 byl odškodněn Toskánskem. Zůstával ve stínu Marie Terezie, neměl výrazné vojenské ani diplomatické schopnosti. Podporoval průmysl, proslul jako zakladatel manufaktur v rakouských a českých zemích. Otec Josefa II. a Leopolda II. |
| Apsišu Jekabs, vl. jm. Janis Jaunzemis, * 8. 12. 1858, + 10. 6. 1929, lotyšský prozaik. V mistrovských novelách z vesnického života (Krusttevs Adams – Kmotr Adam, Pie pagasta tiesas – U obecního soudu) zdůrazňoval výchovu v křesťanském duchu, přičemž dřívější didaktičnost nahradil realistickým ztvárněním charakteru postav a jejich vzájemných vztahů. |
| Sibelius [sybélijus] Jean, * 8. 12. 1865, + 20. 9. 1957, finský skladatel a dirigent. Autor zejm. sedmi symfonií, symfonických básní (Finlandia), svity Karelia, houslového koncertu d moll, písní, scénické a jiné hudby. V řadě děl se inspiroval finským národním eposem Kalevala (symfonická kantáta Kullervo, symfonické básně Labuť tuonelská a Návrat Lemikainenův). |
| Martinů Bohuslav, * 8. 12. 1890, + 28. 8. 1959, český hudební skladatel; jeden z významnějších představitelů hudby 20. stol. 1923 – 40 žil převážně ve Francii; v roce 1938 naposledy navštívil svou vlast. 1941 – 53 působil v USA, od 1953 ve Francii, v Itálii a ve Švýcarsku, kde také zemřel. Pro jeho tvorbu jsou příznačné velké filozoficky laděné koncepce a umělecky ztvárněná touha po návratu. Z díla: orchestrální díla (6 symfonií – Symfonická fantazie, Half-Time, La Bagarre, Concerto grosso, Fresky Piera della Francesca, Paraboly, Rytiny), koncerty (mj. 5 klavírních – Inkantace, Fantasia concertante), Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, Sinfonietta giocosa pro klavír a orchestr, opery (Hry o Marii, Divadlo za branou, rozhlasová veselohra na mostě, Julietta, Řecké pašije, Ariadna), balety (Špalíček), oratoria (Gilgameš), kantáty (Kytice, Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Mikeš z hor), skladby komorní (7 smyčcových kvartetů) a klavírní (Loutky, Film en miniature, Fantasie a Toccata, Sonáta), písně (Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky), sbory (Petrklíč, Romance z pampelišek, madrigaly). V roce 1979 byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy v rodné Poličce. |
Ze současnosti 07/12 08/12 09/12 Úvodní strana | Poradna