|
|
Friedrich II. [fridrich], též Friedrich Roger, * 26. 12. 1194, + 13. 12. 1250, král obojí Sicílie od roku 1197, německý král 1197 – 98 a od 1211, jeruzalémský král od roku 1228, římský císař od 1220, z rodu Štaufů; syn císaře Jindřicha VI. Papež Inocenc III. prosadil v roce 1211 jeho zvolení na německý trůn (též za pomoci českého krále Přemysla I. Otakara). Získal rozsáhlé filozofické a literární vzdělání, nábožensky tolerantní. Od roku 1220 se snažil v Itálii obnovit císařskou moc, dostal se do střetu s papežem Řehořem IX., který jej uvrhl do klatby. Usiloval o konsolidaci poměrů v Německu a zajištění podpory knížat, jimž štědře uděloval výsady. V Království obojí Sicílie budoval pevný centralizovaný stát s byrokratickou správou a významné středisko kultury a vzdělanosti. Účastnil se 6. křížové výpravy; skončila dohodou s egyptským sultánem a korunovací Friedricha II. jeruzalémským králem. Po návratu potlačil vzpouru svého syna Jindřicha 1242; prosazování neomezené vlády v Itálii však proti němu vyvolalo vzpouru, kterou podpořil papež Inocenc IV. uvalením klatby. V roce 1245 byl lyonským koncilem prohlášen za kacíře, vyobcován z církve a zbaven všech hodností. 1246 kurfiřti v Německu zvolili protikrálem Jindřicha Raspeho. Proti císaři vystoupila i část německých knížat (včetně českého krále Václava I.); během bojů Friedrich II. zemřel.
|
![Friedrich II. [fridrich]](http://www.on-lineastrology.com/img/dt/11941226_0.jpg)
