Úvodní strana |
| Händel [hendl] Georg Friedrich, * 23. 2. 1685, + 14. 4. 1759, německý skladatel a varhaník; spolu s J. S. Bachem vrcholný představitel hudebního baroka. 1706 – 09 žil v Itálii, 1710 – 12 působil jako kapelník dvorní opery v Hannoveru, od roku 1712 žil trvale v Londýně. V roce 1752 oslepl. Měl velký vliv na anglický hudební život; 1720 byla za jeho spoluúčasti v Londýně založena Královská akademie hudby, pro niž psal operní díla ve stylu italské opery seria (Radamisto, Ottone, Julius Caesar, Tamerlán, Rodelinda, Alessandro), jež však nebyla anglickým publikem příznivě přijata. Händel přesto v operní tvorbě pokračoval (Ezio, Roland, Alcina); teprve když začal komponovat velká oratoria s náměty ze Starého zákona (Ester, Deborah, Saul, Izrael v Egyptě, Samson, Josef a jeho bratři, Belsazar, Juda Makabejský, Salomon, Jefta), dosáhl velkých úspěchů. Největší ohlas mělo oratorium Mesiáš, jehož premiéra se konala v roce 1742 v Dublinu. Z dalších děl: concerta grossa, orchestrální suity (Vodní hudba, Hudba k ohňostroji), varhanní koncerty, Te Deum a jiná chrámová hudba, sólové a triové sonáty, písně. |
| Vondráček Vladimír, * 23. 2. 1895, + 10. 5. 1978, český lékař; původně farmakolog, endokrinolog, později psychiatr, psycholog. Zakladatel české psychofarmakologie. Po roce 1945 působil na psychiatrické klinice v Kateřinkách v Praze. Zabýval se lékařskou psychologií a obecnou psychiatrií (zejména léčbou endogenní psychózy), neurózami, studoval psychosomatiku a somatopsychiku člověka. Věnoval se popularizaci psychologie a psychiatrie. Hlavní díla: Primitivismus a diogenismus, Farmakologie duše, Vnímání a jeho poruchy, Hodnocení a jeho poruchy, Magické a fantastické z hlediska psychiatrie, Úvahy psychologicko-psychiatrické, memoáry Lékař vzpomíná. |
| Kästner [kestner] Erich, * 23. 2. 1899, + 29. 7. 1974, německý prozaik a básník. Autor knih pro mládež a oblíbených kabaretních textů. V 30. letech zatčen fašisty, po propuštění zůstal v Německu, jeho knihy tam však nesměly vycházet. Zaměřen proti militarismu. Nejslavnějším dílem je dětský román Emil a detektivové, dále romány Luisa a Lotka, Kulička a Toník, 3 května, Létající třída aj. Pozornost vzbudil román pro dospělé Fabian. V knize Když jsem byl malý kluk vzpomíná na své dětství. Česky vyšel též výbor povídek pod názvem Německé kolečko. |
| Menzel Jiří, * 23. 2. 1938, český filmový scenárista, režisér a herec (Rozmarné léto, Obžalovaný, Srdečný pozdrav ze zeměkoule). Náměty ke svým vrcholným filmům čerpal z děl V. Vančury a B. Hrabala (Rozmarné léto, Konec starých časů, z Perliček na dně povídku Smrt pana Baltazara, Ostře sledované vlaky, za něž získal v roce 1966 Oscara, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek). Originalita jeho filmů je založena na spojení různých uměleckých poloh (poetické vidění skutečnosti, nadsázka, osudová dramatičnost, žánrová bizarnost i zobecňující realističnost, humor, groteska a satira). Podle scénáře Z. Svěráka natočil komedii Vesničko má středisková (1985 navržena na Oscara). Z dalších filmů: Zločin v šantánu, Na samotě u lesa, Žebrácká opera, Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Čonkina. Od 70. let se věnuje také divadelní režii (Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub). Působí jako umělecký šéf Divadla na Vinohradech. |
| Suková Helena, * 23. 2. 1965, česká tenistka; dcera Věry Sukové-Pužejové. Vítězka ve čtyřhře ve Wimbledonu v roce 1987 (s K. Kohdeovou), 1989, 1990 (s J. Novotnou), v Roland Garros 1990 (s J. Novotnou), na mezinárodním mistrovství Austrálie 1990 (s J. Novotnou), 1992 a mezinárodním mistrovství USA 1985, 1993. Držitelka stříbrné medaile z olympijských her 1988 (s J. Novotnou). Vítězka ve smíšené čtyřhře v Roland Garros 1991 (s bratrem) a na mezinárodním mistrovství USA 1993. Vítězka ve čtyřhře Turnaje mistryň Virginia Slims v roce 1992. Vítězka Poháru federace 1983 – 85, 1988. |
Ze současnosti 22/02 23/02 24/02 Úvodní strana | Poradna